Asmat.cz » Cestopisy » Jihoafrická republika » Jihoafrická republika (2003)

Jihoafrická republika (2003)

Kapské město

Pomalu se blížíme ke Kapskému Městu a už se nemůžeme dočkat, až konečně uvidíme Jižní Afriku. Po několika letech cestování v Asii jsme zvědaví, jak moc se bude Afrika lišit. Celou cestu svítí krásně slunce, jen nad Kapským Městem sedí mraky. No snad to s tím počasím nebude tak zlé. Sice zde mají zimu, ale ty tu prý bývají mírné. Odbavení po přistání probíhá bez problémů, nepotřebujeme již ani vízum, takže o to jednoduší je sem cestovat. Ještě si půjčit auto a vzhůru do města. S naší Corollou je radost jet, i když jezdit vlevo není žádná sranda. Ještě že je sobota poledne a malý provoz. Ubytováváme se v hotýlku, no spíš v backpackerském hostelu. Úroveň služeb pro baťůžkáře je zde vysoká, trochu mi to stylem připomíná Autrálii. Důležité je se pozeptat na bezpečnostní situaci, aby se člověk omylem nedostal na nesprávné místo. Pouliční zločinost je zde relativně vyšší, tak je dobré si dávat trochu pozor. Trochu nás zklamává počasí, je zataženo, celkem chladno, občas mrholí. No je zimní období, tak co jsme mohli čekat. Vyrážíme do centra města, zde spíše na nábřeží, tzv. waterfront. Příjemná zóna plná staré koloniální architektury, obchůdků a restaurací. V blízkosti je i úžasné mořské akvarium, které určitě stojí za návštěvu. Další den vyrážíme na Mys dobré naděje. Cestou se stavíme Boulders beach, která je známá přítomností tučńáků. Jsou jich zde opravdu desítky, možná i stovky, pobíhají po pláži, plavou v moři, jsou naprosto roztomilí. Pokračujeme dále po pobřeží až ke zmíněnému mysu. Krásné skalnaté pobřeží plné divokých vln. Pozorujeme pštrosy a opice paviány (anglicky baboon). Vracíme se do města a kocháme se Stolovou horou, která roste přímo unprostřed města do výšky 1000 metrů. Přímo úžasná je botanická zahrada, kde uvidíte spoustu jihoafrické flory včetně úžasných proteí.

Směr Kalahari

Nastal čas vyrazit dál. Míříme na sever směrem k namibijské hranici, ale do Namibie se nechystáme. Načím cílem je národní park Kalahari Gemsbok, což je vlastně část Kalaharské pouště na území JARu. Cestou se ještě stavíme v Cedrových horách (centerm je město Cederberg), které je příjemnou zastávkou v cedrových lesech a místem zajímavých bizardních kamenných útvarů jako je např. Maltézský kříž. Dále po cestě leží ještě jeden národní park a tím je Augrabies Falls National Park. Místo, kde na řeka Orange river vytváří malou soutěsku a vodopády. Příjemné místo na přenocování, kde kromě vodopádů člověk může pozorovat malé sviště (anglicky dassie). Cesta ubíhá celkem dobře, silnice jsou skoro prázdné a vůbec celá tato oblast (západní a severozápadní pobřeží) působí dost opuštěně. I města jsou spíše takové vetší vesnice a některé působí opravdu ospale. Vyjímkou je snad jen Upington, centrum severní oblasti a poslední město před odbočkou do Kalahari Gemsbok národního parku. Bereme zde benzín, nakupujeme jídlo a vyrážíme na oněch posledních cca 250 km. Dvě třetiny tvoří kvalitní asfaltka a zbytek je písčitá cesta, ale i tu naše Corolla hravě zvládá. V parku trávíme skoro 4 dni a vůbec se nenudíme. Pozorujeme zvířata, kterých zde sice není velká druhová pestrost, ale o to jsou zajímavější. Je zajímavé, jak se dokázali přizpusobit životu v (polo)poušti. Vidíme gemsboky, springboky, několik dalších druhů antilop, pakoně, žirafy, které zde nejsou moc časté. Tento park je vyhlášen dostatečným počtem predátorů, ale na ty nemáme moc štestí - vidíme jenom geparda (anglicky cheetah). Lev i leopard nám zdárně unikají. Bydlení je tu příjemné v kempech, které mají vysokou úroveň. Není problém zde nakoupit jídlo (včetně masa) a tak každý večer, jako všichni správní afrikánci, grilujeme pořádne steaky. Jen ta zima by v noci nemusela být. Přes den 30 stupňů, v noci 3. Docela nepříjemné rozdíly.

Národní park Pilansberg

Čas běží jako voda a tak se přesunujeme pomalu na východ. Chystáme se do dalšího národního parku, kterým je Pilansberg National Park, který leží kus od hlavního města Pretoria. Z Kalahari Je to dlouhá cesta a tak ji jedeme skoro 2 dny. Přespáváme kousek od města Vryburg na místní farmě. To je zde častá alternativní možnost ubytování - majitelé farem výčlení část své budovy a ta funguje jako hotýlek. Zdejší farma je opravdu na úrovni. Nádherné pokoje, ohromný bar s hospodou, rozlehlá zahrada, je vidět, že majitelé nejsou žádní chudáci. Užíváme si odpočinku po celodenní jízdě a zase večer grilujeme. Některé místní zvyky nejsou špatné. Druhý den již dojíždíme do Pilansbergu, který patří k menším národním parkům (a taky levnějším). Oproti Kalahari je zde úplně jiné fauna, která je dána zřejmě jiným klimatem. Žádná poušť, ale savana a překvapivě i dost kopců. Zde je již klasické safari se zvířaty, jaké jsme čekali: spousta antilop, zebry, žirafi, sloni, divoké opice, nosorožci, ale v rybníčku se také válejí hroši a na břehu leží krokodýlové. Na predátory opět nemáme štěstí, tak snad příště.

Národní park Kruger

Po několika dnech následuje přesun do nejvyhlášenějšího parku a podle našeho názoru i do nejlepšího, co jsme v JARu navštívili. A tím je Kruger National Park. Ohromné území, které leží na hranici s Mozambikem a Zimbabwe je prostě ráj pro milovníky zvířat. Cesta tam není už tak úplně příjemná jako na opuštěném západě, zde je přeci jenom na dálnicích větší provoz, ale také jsou zde varování upozorňující na zvýšenou kriminalitu. Nápisy podél dálnic jako "Crime alert. Do not stop!" jsou více než jasná. Však se taky jedná o hustě obydlenou oblast, kde je vidět spousta townshipů. Takže radši nezastavujeme a nebo jenom na velkých benzínkách, kde jsou odpočívadla a ochranka. Snažíme se dělat to co dělají místní afrikánci a nedostat se do žádných problémů. Ježdění v zamčeném autě je zde naprostá samozřejmost. A zastavovat na odpočinek jinde než na velkých benzínkách se také nechystáme. Však nás před tím spousta místním afrikánců varovala. Těžko říct, na kolik se jedná jen o paranoiu a na kolik je reálné nebezpečí přepadení a okradení. Rozhodně to ale nechceme zkoušet. vzdálenosti jsou v JARu značné, takže nám cesta (s krátkou zastávkou v Pretorii) trvá celý den. K večeru, těsně před uzavřením bran parku, přijíždíme do Krugeru.

Kruger je prostě fantastickej. Těžko se dájí nějak popsat naše aktivita v následujích 5 dnech, které v Krugeru trávíme. Postupně se posunujeme od jihu k severu a celé dny trávíme v autě pozorováním zvířat. Kromě obligátního množství antilop, zeber, pakoňů, žiraf zde vidíme i velká stáda slonů, buvolů, nosorožců, hrochů, krokodýlů. Konečně došlo i na zmiňované predátory a pozorujeme několikrát lvi, vidíme leopardy, skvrnitou hyjenu. Také je zde k vidění spousta ptáku včetně úžasných supů, čápů a spousty dalších. V parku se mění i flora a jsou zde různá vegetační pásma. Během 5 dnů nezvládáme ani celý Kruger projet, jak je rozsáhlý (je dlouhý přes 400 kilometrů). Naše návštěva v zimních měsících měla tu výhodu, že stromy měli méně listů než obvykle a tak zvířata byla lépe vidět. Také se říká, že v tomto období je zde relativní sucho a zvířata se stahují k napajedlům, kde je jednoduší je vidět. Kruger nakonec opouštíme v jeho polovině a vyrážíme do oblasti Blyde River Canyon.

Směr Kwazulu-Natal

Blyde River Canyon je příjemné místo, kde se člověk pohybuje po vrcholu kaňonu a může pozorovat pod sebou řeku a zajímavé skalní útvary jako např. Three Rondavels. Také je zde několik vodopádů. V blízkosti městečka Hazyview, které je centrum této oblasti, je kulturní vesnice Shangana Cultural Village místního černošského kmene Shangana. Jestliže někoho zajímá tradiční černošská kultura, tak je to vhodné místo na zastávku. Samozřejmě že návštěva vesnice je turistická show, ale příjemná, a dozvíte se celkem dost o tradicích tohoto kmene. Po zastávce v městě Nelspruit pokračujeme na jih do oblasti Kwazulu-Natal a to konkrétně do St. Lucie. Toto místo je vyhlášené svým vodním životem. Kromě spousty ptáků zde mají být k vidění spousty hrochů a krokodýlů. V zimním období se zde pořádají i vyjíždky za velrybami, kterými se místní pobřeží hemží, ale tuto atrakci si necháváme až na Madagaskar, kde je zážitek naprosto úžasný. Vyrážíme alespoň na hrochy a krokodýly. Jedeme lodí po deltě řeky Santa Lucia. Vidíme celkem dost koupajících se a dovádějích hrochů, některé i dost blízko. S krokodýli je to horší, neboť je celkem zima a tak jsou ukrytí ve vodě. Na břehu se nemá smysl vyhřívat, když nesvítí slunce. Místo toho ale několikrát vidíme afrického orla (anglicky african fish eagle). V této oblasti je další ze zajímavých národních parků, kterým je Hluhluwe-Umfolozi Park. Tak ten nemůžeme vynechat. Zase samá zvířata. Úžasná prasata bradavičnatá, několik druhů antilop, které jsme ještě jinde neviděli, ale také lvice, kterou jsme dlouho pozorovali, která se povalovala v trávě. Poprvé se nám vyplatila zastávka u napajedla. Během skoro hodiny, kdy jsme tam seděli, jsme viděli neskutečné množství zvířat, které společně celkem v harminii pili vodu z napajedla. Naši návštěvu napajedla nakonec ukončil majestátní nosorožec, kterého byla radost pozorovat. Ještě zde navštěvujeme další kulturní vesnici a tou je vesnice kmene Zulů. Opět celkem vkusně pojatá show, kde nám místní Zulové ukazují různá tradiční řemesla a nakonec tančí své domorodé tance.

Dračí hory

Opět přejezd a opět změna. Míříme do hor, konkrétně do dvou nárdních parků v oblasti Dračích hor. Prvním z nich je národní park Royal Natal a druhým je Giant's Castle. Jak v jiných parcích byla hlavním tahákem zvěř, tak zde to jsou turistické cesty (hiking trails). Jsou jich zde desítky kilometrů včetně cest přes hřebeny až do království Lesotho. Několik dní zde chodíme a relaxujeme. Težko popsat nádherné scenerie, které se zde otvírají na každém kroce. Trochu si tu díky nadmořské výšce užíváme zimu. Jeden den dokonce sněží a v noci je mínus pět. Při kempování ve stanu se člověk zrovna nezahřeje. Kromě nádherných scenérií jsou zde k vidění i nástěné kresby křováků (anglicky san rock art nebo bushman paintings).

Náš čas pobytu v JARu vypršel, takže nám nezbývá než se přesunout do Johannesburgu, odkud se chystáme letět na Madagaskar. V Johannesburgu se de facto vůbec nezdržujeme, jen přespíme v hotelu kousek od letiště. Důvod je prostý. Zaprvé nám už nezbývá čas a za druhé renomé Johannesburgu (tedy vysoká míra pouliční kriminality) k návštěvě úplně nezve. Tak snad někdy příště.