Arabie Felix, nebo-li Šťastná Arábie je název, který jižnímu koutu Arabského poloostrova dali staří Římané. Není se čemu divit. Místní horské svahy díky dostatku vláhy patří mezi nejúrodnější na Arabském poloostrově. Připočteme-li k tomu karavanní stezky, po kterých se převáželo zboží od moře do vnitrozemí, je jasné, proč byl pro Římany Jemen šťastným místem.
Historie Jemenu je pozoruhodná i z toho mála, co víme. Předislámské památky v Maribu, královna ze Sáby je jen pár jmen, které v historii Jemenu najdeme. Můžeme se jen domnívat, zda vliv blízké starověké Mezopotánské říše dosáhl až do oblasti dnešního Jemenu. Historicky doložené první osídlení v oblasti Perského zálivu je z roku 5000 před naším letopočtem. Zlomovým rokem byl rok 570 našeho letopočtu, kdy došlo ke zničení velké přehrady v Maribu a tím symbolicky k ukončení jedné éry jižního Arabského poloostrova. Následoval příchod islámu jako nového náboženství, které je zde dodnes. V moderní historii Jemenu najdeme období koketování se socialismem, kdy byl Jemen rozdělen na dva státy (jižní Jemen byl oním socialistickým státem), ale v roce 1990 došlo ke sjednocení. Hlavním městem se stává Sana, historické město v horách severního Jemenu.
Návštěva Sana je jak cesta do historie. Staré město je neskutečně zachované. Křivolaké uličky, wadi s mnoha mosty, kamenné mnohapatrové domy. Domy jsou překrásně zdobené a malované. Přidejte si k tomu velký živý trh a dostanete obraz staré Saná. Na některých místech je od moderní výstavby oddělená hradbami a starobylými branami. Při toulání tímto centrem narazíte i na stará řemesla, která zde do dnešních dní žijí – výroba tradičních džambií (dýka, kterou nosí každý Jemenský muž), lisování sezamového oleje pomocí velbloudů, výroba či oprava vodních dýmek.
Jak již bylo zmíněno, Sana leží v horách severního Jemenu a tak funguje jako přirozená brána k návštěvám horských vesnic. Spíše než vesnic by se hodilo pojmenování pevností. Vesnice Kawkaban stojící na vrcholu hory Jebel Kawkaban ve výšce 2800 metrů opravdu jako pevnost působí. Nejen polohou na vrcholu strmé hory, kam byl v minulosti přístup pouze po strmých pěšinách, tak i hradbami, které celou vesnici obepínají. Opravdu nedobytná pevnost. Vždyť jedno období měla funkci hlavního města sultanátu dynastie Bani Sharaf Al-Deen. Navíc fungovala jako úkryt pro obyvatele svého dvojčete vesnice Shibam ležícím na úpatí hory ve výšce 2300 metrů. V minulosti zde probíhaly jak války mezi místními sultanáty tak města byla také obléhána Turky. Poloha a opevnění zde bylo důležité. Mnoho měst navíc nikdy dobito ani nebylo. Zajímavým způsobem je zde vyřešena pitná voda. Každá vesnice v Jemenských horách je vybavena mohutnou cisternou (ve skále vysekaný či vyzděný bazének), kam se v období dešťů chytala voda. Ta byla ve zbylém období jediným zdrojem vody pro obyvatele vesnice. Jestli si myslíte, že v dnešní době je to již hudba minulosti, jste na omylu. Stále je možné vidět mnoho žen, které pro vodu chodí do těchto cisteren. Těžko říct, zda ji používají na pití, či jen jako vodu užitkovou. Krásná cisterna je k vidění v blízkém městě Hababah, které se také řadí mezi horská městečka. Zajímavé je i město Thilla, které leží v blízkosti hory Jebel Kawkaban. Opětně opevněné město, kterému navíc na kopci nad městem dominovala vlastní pevnost, z které je výhled do města. Kopec, na kterém stojí, je příkrý a strmý, že k vlastní pevnosti vede pouze úzká pěšina. Její poloha ji uchránila před dobitím Turky, kteří ji prý obléhali déle než rok. V pevnosti jsou k vidění důmyslné sýpky vytesané ve skále, ale také cisterny na vodu a skryté střílny, kudy bylo možno nepozorovaně ostřelovat obléhající vojáky. V blízkosti Sana nesmíme zapomenout na palác Dar al-Hajar ve wadi Dhahr, který je pravděpodobně největší turistickou památkou. Malovaný a krásně zdobený palác postavený na kolmé skále trčí přímo do nebes. Vypadá jak z jiného světa. Právem patří mezi architektonicky nejzajímavější místa Jemenu.
Jemen nejsou ale jen hory, ale také poušť. Vydáme-li s z hlavního města na východ., nelze minout vyhlášené Wadi Hadramawt. Toto wadi patří mezi bohaté oblasti Jemenu, údolí je dlouhé mnoho kilometrů a díky vláze je zde mnoho úrodné půdy, která je obdělávaná. Nesmíme zapomenout na místní med, který je prý nejlepší na světě. Rozhodně je po celé zemi velmi oblíbený a vyhlášený. Město Shibam je nazýváno Manhattanem pouště. Mnohapatrové hliněné domy jsou jak z centra New Yorku, jen se nalézají uprostřed pouště a jsou postaveny z hlíny a dřeva. Jak je zde zvykem, jsou barevně malované. Významným náboženským centrem je blízké město Tarim s mešitou, která se pyšní nejvyšším jemenským minaretem s výškou 40 metrů. Samozřejmostí jsou hliněné paláce, které jsou v centru města k vidění na každém kroku. Dalším zajímavým místem je město Sayun se známým Sultánským palácem, který se činí nad centrem města.
Při cestě po Jemenu nelze nezmínit dvě věci – kávu a kát. Jemen se s Etiopií od nepaměti pře o prvenství v pěstování kávy. Každá země tvrdí, že ona je tou kávovou kolébkou. Ať je pravda jakákoli, rozhodně pěstování kávy zde má dlouhou tradici a tvoří významný vývozní atrikl. Kát představuje jiný příběh. Lehce omamná droga, která je v mnoha arabských zemích zakázaná, ovládá velkou část vnitřní ekonomiky země. Všude, kde je úrodná půda a dostatek vláky (ta je velmi důležitá), se kát pěstuje. Proč? Protože většina mužů po obědě zasedne ke svému pytlíku s kátem a začne pomalu žvýkat lístky této rostliny. Po zbytek celého dne. Tento zvyk je zde opravdu velmi rozšířen a spotřeba kátu je neskutečně vysoká. Muži žvýkají nejen při odpočinku, ale i během práce. V ulicích měst potkáváte muže, jejichž tváře jsou vybouleny lístečky kátu, které mají schované v ústech, aby z nich získali co nejvíce povzbudivých látek.
Úplně jiný svět nabízí ostrov Socotra (Suqutra) ležící v Indickém oceánu. Relativně malý hornatý ostrov s naprosto svérázným počasím. V létě je bičován extra silnými větry, kdy má návštěvník chvílemi pocit, že snad odletí. Zvláštní je, že větry jsou nepřetržité a když začne foukat, tak fouká opravdu permanentně 24 hodin den za dnem. Vnitrozemí ostrova je porostlé vysokohorskou džunglí, kde se prohánějí stáda koz místních obyvatel. Příroda je zde opravdu krásná. Vždyť ostrov představuje svébytný a izolovaná svět. Existují zde endemické rostliny jako Strom dračí krve (Dracaena cinnabari) či Sloní tlapa. Je zde možné najít i několik endemických ptáků.
Za poslední zmínku stojí města jako Aden, Taiz či Al-Hudayda. V malebnosti nemohou konkurovat hlavnímu městu Sana, které je zajímavější díky svému historickému středu, ale jejich návštěva není zklamáním. Seznámí a přiblíží návštěvníka k místním lidem, kteří jsou velmi pohostinní a přátelští. Posezení v místní čajovně či džusárně může být tím nejsilnějším zážitkem, který si z Jemenu přivezete.