Pro ob�any �R plat� v�zov� povinnost. Egyptsk� ambas�da je Praze, tak�e nen� probl�m zde v�zum z�skat.
Egyptsk� velvyslanectv�V roce 2003 ambas�da vyd�vala 30 denn� turistick� v�za za 700 K�. V�zum bylo vyd�v�no i v K�hi�e na leti�ti.
Klima Egyptu lze charakterizovat jednodu�e - je hork� a such�. Pr�m�rn� ro�n� teploty jsou kolem 20 stup�� Celsia na pob�e�� St�edozemn�ho mo�e a 26 stup�� Celsia v Asu�nu. Vyj�mku tvo�� zima (prosinec, leden, �nor), kdy v severn�ch oblastech Egypta m��e b�t docela zima - teplota v noci kles� v pr�m�ru na 8 stup��. Maxim�ln� teploty jsou v l�t� - na pob�e�� St�edozemn�ho mo�e kolem 30 stup�� a v Asu�nu kolem 50 stup��. V b�eznu a dubnu vanou od z�padu z pou�t� v�try naz�van� "khamseen". Dosahuj� rychlosti a� 150 km/hodina a jsou velmi nep��jemn�. Vzduch je v t� dob� pln� prachu a p�sku. �niku nen� za zav�en�mi dve�mi v domech.
Aktu�ln� kurz: 1 EUR = EGP, 1 USD = EGP, 1 CZK = EGP.
Platidlem je egyptsk� libra. V roce 2003 byl kurz cca 1USD=6 egyptsk�ch liber (EGP). Nebylo probl�mem jak sm�nit USD v hotovosti, EUR v hotovosti, tak cestovn� �eky. Kurz byl de facto v�ude stejn�.
Obecn� vzato, Egypt byl celkem levn�. Dalo se vy��t za cca 13USD/den. J�dlo cenov� �lo. Nejlevn�j�� bylo vegetari�nsk� kushari (t�stoviny s r���, �o�kou a raj�atovou om��kou), kter� st�valo okolo 1,5 EGP. Levn� byl tak� felafel (pln�n� placka) - z�le�� ��m byl pln�n - st�val od 0,5 do 1,5 EGP. Obl�ben� je tak� shwarma - obdoba kebabu - tak ta st�vala podle velikosti od 3 do 5 EGP. Hlavn� j�dla jako shish kebab s r��� (obdoba na�eho �evab�i�i), chicken fajima s r��� (sm�s ku�ec�ho masa), chicken panner (sma�en� ku�ec� maso) apod. st�vala kolem 8 EGP. Fitter co� je lok�ln� egyptsk� pizza st�vala od 6 EGP podle toho, ��m byla oblo�ena. Voda st�vala 1,5 EGP za l�hev 1,5 litr�. Obl�ben� byl �aj v �ajovn�ch, kter� p�i�el na 1 EGP. Vodn� fajfka (sheesha) v �ajovn� st�vala podle mno�stv� tab�ku, co jste vykou�ili - p�i mal� spot�eb� kolem 2 EGP. Obl�ben� jsou d�usy z �erstv�ho ovoce. Naraz�te na n� v�ude a jsou skv�l� (v l�t� je sez�na manga - v�ele doporu�ujeme a p�ekvapiv� v K�hi�e maj� i jahody). Podle velikosti sklenice a ovoce zaplat�te tak od 1,5 EGP. Tak� ob�as naraz�te na pek�rny, kde maj� r�zn� kol��ky a m�stn� chl�b. Celkem dost velk� v�b�r je zde ovoce. Je dobr� nau�it se ��st arabsk� ��slice, proto�e na tr�i�t�ch �asto maj� naps�no kolik co stoj�. Mal� melouny st�ly kolem 3 EGP.
Co je v Egypt� drah�, tak to jsou vstupy do pam�tek. Na t�ch opravdu nech�te majlant. V�t�inou se plat� 20 EGP (vyj�me�n� 10 EGP), ale n�kdy i 40 EGP. A plat� se v�ude a za v�echno. Jedin� co v�s m��e trochu zachr�nit je ISIC, nebo-li potvrzen� o tom, �e jste student. Pak plat�te 50%. Nestalo se, �e by to nefungovalo. M�te-li ITIC, slevu m�te tak v polovin� p��pad�. Na tyto ceny je dobr� b�t p�ipraven. A pak tak� na permanentn� kontroly a p��tomnost voj�k� a policist� v�ude v ulic�ch. Ale to nepat�� do sekce cen.
�rove� levn�ho ubytov�n� je celkem dobr� v�etn� cen. Egypt je dlouhodob� turistickou destinac� a tomu odpov�d� i to, �e zde je dostate�n� �rove� hotel�. Nejlevn�ji se d� sp�t kolem 20 EGP za dvoul��kov� pokoj. Za rozumn� pokoj se soci�ln�m za��zen�m zaplat�te od 40 EGP. Jedete-li do Egypta v l�t�, je dobr�, aby m�l pokoj v�tr�k. P�eci jenom je zde trochu teplo. Nepatrn� dra��� je bydlen� v K�hi�e, ale zase ne o tolik. Jin� situace je v resortech Hurgada a Shram el-Sheik. Ty se orientuj� na organizovan� z�jezdy a levn�j�� ubytov�n� zde sehnat m��e b�t probl�m. Vyplat� se zkusit smlouvat, na m�stech, kde je velk� konkurence, si m��ete dohodnout lep�� cenu.
Hotely, kter� jsme zkusily a stoj� za zm�nku:
Pro vnitrost�tn� dopravu je mo�n� pou��t leteckou spole�nost Egypt Air. Jestli�e opravdu neposp�ch�te, tak je to zbyte�n�. Nav�c nemaj� dobr� renom�, tak�e je asi lep�� volit jinou formu dopravy.
V Egypt� je velice obl�ben� vlakov� doprava. �elezni�n� s� sice nen� hust�, ale na nejd�le�it�j�� spoje je dostate�n�. Denn� jezd� n�kolik vlak� z K�hiry do Alexandrie. Nejlep�� je expres zvan� Turbiny, kter� celou vzd�lenost uraz� za 2 a p�l hodiny. Cena je 22 EGP za druhou t��du a je to fakt pohoda. P�i cest� na jih byl pohyb turist� omezen pouze na 3 vlaky denn� - na rann� a odpoledn� rychl�k a na speci�ln� no�n� spoj (je pouze leh�tkov� a stra�n� drah� - cca 320 EGP za jednu j�zdenku). Vlak� jezd� v�c, p�ibli�n� ka�d� 2 hodiny. Je ot�zkou, kdy se situace zm�n� a bude se moct jezdit libovoln�m vlakem. Cesta trv� cel� den. Rann� spoj vyj�d� v 7:30, kolem 17 hodiny je v Luxoru a v Asu�nu je kolem 21 hodiny. J�zdenka na druhou t��du st�la se studentskou slevou 33 EGP. Cesta vlakem byla pohodov� a bezprobl�mov�. Rozhodn� ji lze doporu�it. Je dobr� si koupit l�stek dop�edu, nebo� je o n� z�jem a vlak b�v� i na n�kolik dn� dop�edu vyprod�n.
Autobusov� doprava je v Egypt� tak� bezprobl�mov�. Ka�d� oblast m� svou autobusovou spole�nost, kter� zaji��uje dopravu po dan� oblasti. Pak je tu tak� n�kolik soukrom�ch spole�nost�, kter� funguj� hlavn� v okol� K�hiry. Doprava autobusy je pohodln�, v�t�inou se jedn� o celkem luxusn� autobusy, ale je relativn� dra���. Tedy kdy� ji porovn�me s dopravou vlakovou. L�stek na d�lkov� autobus z Luxoru do Dahabu st�l 100 EGP (cca 17 hodin j�zdy). A z Dahabu do K�hiry st�l l�stek 62 EGP (cca 10 hodin j�zdy). V�dy je lep�� si koupit l�stek den dop�edu i kdy� v�t�inou nebyl probl�m s m�stem. Vyj�mkou je K�hira, kde jsou autobusy opravdu obsazen�. Dost spoj� jezd� i p�es noc. Je to jasn�, vzd�lenosti jsou v Egypt� zna�n�.
U� od 19 stolet� je turisty obl�ben� doprava parn�ky po Nilu. T�mi se d� jet i dnes. Jestli�e pl�nujete tento zp�sob dopravy, tak je lep�� se vydat do Egypta s n�jakou cestovkou, kter� pobyt na tomto parn�ku nab�z�. Na m�st� m��e b�t cena podstatn� vy���! Za n�kolika denn� plavbu z Luxoru do Asuanu (a zp�t, jinde se nejezd�) se plat� kolem 300USD. Dal�� forma dopravy po Nilu je na feluce. Jedn� se o tradi�n� plachetnice, kter�mi se na Nilu jezdilo u� p�ed stalet�mi. Bu� na nich m��ete vyjet jen na mal� proj��ky po Nilu v Asu�nu �i Luxoru (plat� se cca 10 EGP za hodinu) a nebo klidn� na n�kolik dn�. Obl�ben� je j�zda z Asu�nu do Edfu. Lo�ky jsou relativn� mal� a p�es den na nich m��e b�t horko. Tak bu�te p�ipraveni.
V Egypt� je n�rodn�m jazykem arab�tina. Spousta lid� mluv� tak� anglicky, tak�e nen� probl�m se s m�stn�mi domluvit. M�stn� pot��, kdy� um�te alespo� n�kolik arabsk�ch fr�z� a sna��te se s nimi komunikovat v arab�tin�.
P�r z�kladn�ch arabsk�ch fr�z� (fonetick� p�epis, jak jsme je pou��vali).
salam alejkum | dobr� den |
wa alejkum es salam | odpov�� na dobr� den |
masalama | nashledanou |
�ukran | d�kuji |
ajva | ano |
la | ne |
la �ukran | ne, d�kuji |
asif | promi�te |
M��ete si p�e��st cestopis z Egypta.
Tak� se m��ete pod�vat na fotogalerii z Egypta.
Celkov� po�et p��sp�vk� k tomuto �l�nku: 70. P�idejte i Vy sv�j koment��.
P�vodn� Egyp�an� jsou starobyl� n�rod, jeho� po��tky sahaj� a� do 4. tis�cilet� p�. n. l. A jen� vznikl postoupnou asimilac� a sm�en�m starov�k�ch obyvatel Afriky a Asie. D�ky sv� strategick� poloze na hranici dvou kontinent� a dvou vnitrozemsk�ch st�t�, d�ky Nilu a p��rodn�mu klimatu (severn� Afrika byla p�ed tis�cilet�mi mnohem vlh��) se stal tento n�rod jedn�m z nejstar��ch tv�rc� lidsk� civilizace. Vytvo�il ji� v 1. polovin� 4. tis�cilet� nejstar�� st�tn� �tvary na �zem� Horn�ho a Doln�ho Egypta, kter� v�ak mezi sebou bojovaly a navz�jem se oslabovaly. A� jejich sjednocen�m kolem roku 3000 p�. n. l. Byly polo�eny z�klady budouc� sl�vy Egypta. Vznikla tzv. Star� ��e (2778 � 2263), v ni� se poprv� projevily nejv�razn�j�� znaky egyptsk� n�rodn� kultury soust�ed�n� jednak do n�bo�ensk�ch p�edstav o posmrtn�m �ivot�, jednak do velice exaktn�ch znalost� geometrie, astronomie a architektury. Hlavn�m m�stem ��e byl Memfis, v jeho� bl�zkosti byly postaveny prvn� velk� pyramidy � D�oserova v Sakk��e a dal�� v okol� G�zy. Kolem roku 2500 se v pyramid�ch objevuj� prvn� n�pisy.
Rozkv�t Star� ��e ukon�ila dv� stolet� zmatk�, anarchie a ob�ansk�ch v�lek, kdy mocn�j�� ne� faraon byli st�tn� ��edn�ci a velekn��. Obdob� St�edn� ��e (1991 � 1786) op�t nastalo po sjednocen� Egypta a upevn�n� faraonsk� moci. Bylo to obdob� rozkv�tu v�dy, um�n� a velk�ch technick�ch staveb, hlavn� zavla�ovac�ch kan�l�.
Vp�d starov�k�ho n�roda Hyks�s� do delty Nilu znamenal poko�en� cel�ho Doln�ho Egypta a rozpad jednotn� ��e. Teprve po sto letech faraoni znovu zemi sjednotili a nastalo obdob� Nov� ��e (1580 � 1085). Je to doba vl�dy Ahmose, Thutmose, Hat�epsuta, Achnatona a Tutanchamona a jeho odv�n�mi reformami v um�n�.
Posledn� dynastie v Nov� ��i (Ramesse III. � XI.) ji� musela sv�d�t mnoho z�pas� s Chetity a mo�sk�mi n�rody. Z t�to doby poch�zej�c� archeologick� vykop�vky z Luxoru a Karnaku (skryt� Tutanchamon�v hrob) a n�kolik chr�m�. Hlavn�m m�stem byly Th�by.
Na sklonku Nov� ��e se poda�ilo velekn��m zcela uchopit moc a nakonec se zmocnili i faraonsk�ho tr�nu. Bylo to posledn� obdob� Star�ho Egypta (1085 � 332), kdy se na tr�nu st��dali lybyj�t�, n�bij�t� asyr�t� a per�t� panovn�ci. Sl�va Star�ho Egypta pohasla roku 332, kdy Egypt dobyl Alexandr Velik�, kter� na pob�e�� St�edozemn�ho mo�e zalo�il sv� m�sto Alexandrii.
Egypt za�il nov� obdob� rozmachu za �eck�ch Ptolemaiovc� (332 � 30 p�. n. l.). Obdob� st�edov�k�ch d�jin Egypta bylo zavr�eno ��mskou okupac� a pozd�ji a n�kolikasetletou nadvl�dou Byzantsk� ��e, kdy se tam definitivn� usadila monofyzitsk� forma v�chodn�ho k�es�anstv� (koptsk� c�rkev).
Oslaben� byzantsk� spr�vy, pramen�c� z chronick�ho �padku v�chodn�ch provinci� a doktrin�ln�ch rozpor� Egypta s ca�ihradsk�mi c�rkevn�mi kruhy, vyu�ili arab�t� muslimov�. Ti v letech 639 � 641 n. l. Za�lenili Egypt do sv�ch strategick�ch pl�n�, obsadili ho a u�inili sou��st� arabsko�isl�msk� ��e (chalif�tu). B�hem stalet�ho v�voje zde p�evl�dl isl�m (k�es�ansk�ch kopt� je dnes asi 10%), arab�tina a obecn� arabsk� r�z n�rodn� kultury.
1300 let arabsko�isl�msk�ch d�jin Egypta je poznamen�no n�kter�mi slavn�mi kapitolami. B�hem 10. � 12. stolet� zde vl�dla ��itsk� (reforma�n�) dynastie F�timovc�, za ni� se stal Egypt jedn�m z center tehdej�� isl�msk� vzd�lanosti a kultury. Pr�v� chal�fa t�to dynastie v roce 969 zalo�il nov� hlavn� m�sto je� nazval al�K�hira (V�t�zn�). Z K�hiry pozd�ji vl�dli slavn� Saladin, v�t�z nad k�i��ck�mi st�ty v Palestin� a sjednotitel Bl�zk�ho v�chodu po obdob� nesv�r�. Pozdn� st�edov�k byl znamen�m vl�dy maml�k�, p�vodn� p��slu�n�k� vojensk�ch odd�l� slo�en�ch z otrok�, kte�� si vydobyli takovou presti�, �e nakonec uchopili politickou moc. V roce 1517 se Egypt stal provinci� ambici�zn� Osmansk� (Tureck�) ��e. V 19. stolet� se stal p�edm�tem imperi�ln�ho soupe�en� mezi Franci� a Brit�ni�, jejich� vliv nakonec p�evl�dl. Po postupn�m ekonomick�m ovl�d�n� do�lo i k ovl�dnut� politick�mu, kdy� Angli�an� v roce 1882 zlomili nacionalistick� povst�n� Ur�b�ho pa�i, vojensk�ho velitele, kter� se p��l pro svou zemi v�estrannou emancipaci.
Nejv�t�� ud�lost� 19. stolet� v�ak z�ejm� byla stavba Suezsk�ho pr�plavu. My�lenka propojit Rud� a St�edozemn� mo�e nebyla nov�. Ji� faraonov� kolem roku 2100 p�. n. l. Vybudovali kan�l, kter� je�t� roz���il persk� dobyvatel Xerxes I., ale kter� b�hem byzantsk� a arabsk� spr�vy zch�tral. Koncesi na vybudov�n� 160 km dlouh�ho pr�plavu z�skal francouzsk� in�en�r Ferdinand de Lesseps. Po slavnostn�m otev�en� v roce 1876 v�t�ek z jeho provozu zcela pat�il evropsk�m mocnostem. Pro Brit�nii to byla v�znamn� strategick� zkratka na cest� do jejich dr�av v Indick�m oce�nu.
V roce 1922 byl Egypt form�ln� prohl�en za nez�visl�, ale ve skute�nosti byl britskou polokoloni�, kter� ho ovl�dla hospod��sky i vojensky.
Za 2. sv�tov� v�lky se z�padn� ��st Egypta stala d�ji�t�m ozbrojen�ch st�et� mezi britsk�mi vojsky a Rommelov�mi Afrikakorps. Bitva u al�Alamajnu znamenala jeden ze zvrat� na africk�m v�l�i�ti.
Dne 23. �ervence 1952 uskute�nila skupina �Svobodn�ch d�stojn�k�� p�evrat a svrhla kr�lovsk� re�im. Rada revolu�n�ho veden� vyhl�sila republiku a vstoupila na cestu chaoticky prov�d�n�ch reforem. V roce 1954 se prezidentem stal Gam�l Abd an�N�sir. Jedn�m z kl��ov�ch krok� bylo zn�rodn�n� Suezsk�ho pr�plavu v l�t� 1956, co� vedlo k izraelsko�francouzsko�britsk� intervenci (tzv. Suezsk� krize). Tato zku�enost a podpora, ji� se N�sirovi dostalo jak od v�chodn�ho bloku, tak ze Spojen�ch st�t�, je�t� urychlily proces reforem, zn�m� pod n�zvem �arabsk� socialismus�. Pod st�tn� kontrolu uvrhl v�echny n�bo�ensk� instituce, provedl dvojn�sobnou agr�rn� reformu, vybudoval modern� arm�du a zah�jil v�stavbu mamut� Asu�nsk� p�ehrady (1961 � 1970). Ta vytv��� jedno z nejv�t��ch um�l�ch jezer na sv�t� � N�sirovo jezero. V roce 1970 N�sir zem�el, ani� se mu poda�ilo z�sadn� reformy uskute�nit. Zem� byla hospod��sky oslabena a politicky pon�ena por�kou v ��estidenn� v�lce� s Izraelem v �ervnu 1967. N�sir�v n�stupce Anvar Sadat zah�jil postupn�, ale nezvratn� odklon od odkazu sv�ho p�edch�dce. V roce 1972 vyhostil 14 tis�c sov�tsk�ch poradc�, zah�jil riskantn� sbli�ov�n� s r�zn�mi proudy muslimsk�ch fundamentalist� a ve v�lce s Izraelem (��jen 1973) za navr�cen� okupovan� Sinaje si vydobyl uzn�n� Z�padu. V p��t�ch letech si mohl dovolit opatrn� uvol�ov�n� politick�ch svobod a �kontrolovanou demokracii�. V listopadu 1977 u�inil p�ekvapiv� krok, kdy� nab�dl Izraeli m�r za navr�cen� okupovan� Sinaje. V roce 1978 byla za asistence americk�ho prezidenta Cartera podeps�na egyptsko�izraelsk� m�rov� dohoda v Camp Davidu. Sadatova st�le m�n� zda�il� hospod��sk� politika a jeho um�rn�nost v��i Izraeli a Z�padu vedly konec k tomu, �e se �otec n�roda� stal nen�vid�n�m �zr�dcem n�roda�.
Po atent�tu p�i p�ehl�dce 6. ��jna 1981, kter� provedla fundamentalistick� organizace D�ih�d, pro Sadata skoro ��dn� Egyp�an netruchlil. Sadat�v n�stupce Husn� Mub�rak si od po��tku vedl mnohem obez�etn�ji. Vym�til n�kter� negativn� projevy spjat� se Sadatovou liber�ln� ekonomickou koncepc� �otev�en�ch dve�� a sna�il se porozum�t v�em slo�k�m opozice. Po vzoru Sadata udr�oval uspokojiv� vztahy s Izraelem a postupn� dok�zal vr�tit Egypt do �rozk�cen� rodiny arabsk�ch zem�, z ni� byl v dob� Camp Davidu exkomunikov�n. A byla to nakonec egyptsk� K�hira, kde byla v kv�tnu 1994 podeps�na d�l�� smlouva mezi Organizac� pro osvobozen� Palestiny (OOP) a Izraelem, je� ukon�ila izraelskou okupaci p�sma Gazy a n�kter�ch m�st na Z�padn�m b�ehu Jord�nu.