Etiopie
Pro ob�any �R plat� v�zov� povinnost. Etiopsk� ambas�da v �R nen�, nejbli��� je ve Berl�n�, kde by v�ichni ob�an� �R m�li ��dat o v�za.
Ethiopian EmbassyV roce 2003 ambas�da vyd�vala 60 denn� turistick� v�za s platnost� 60 dn� za 58 EUR. V�zum na leti�ti v Addis Abeb� nen� v sou�asn� dob� mo�n� z�skat.
Na konci roku 2004 vydala ambas�da v Berl�n� nov� v�zov� cen�k a v�za razantn� zlevnila. Detaily naleznete zde.
V Etiopii se st��daj� dv� obdob�. A to je obdob� de��� a obdob� sucha. Obdob� de��� zde trv� od p�lky �ervna do p�lky z���. Zbytek roku je obdob� sucha. V n�kter�ch oblastech jsou je�t� men�� de�t� v b�eznu a dubnu. V�t�inu Etiopie tvo�� n�horn� plo�ina a to ovliv�uje i klima. Pr�m�rn� ro�n� teplota je kolem 16 stup�� celsia, t�eba�e zde skoro ka�d� den sv�t� slunce (v Etiopii je obl�ben� r�en�: "Etiopie - zem�, kde 13 m�s�c� sv�t� slunce"). Nen� zde tak� vlhko. P�i sestoupen� z vy���ch pl�n� se klima dramaticky m�n�. Stoup� teplota a vlhko. P��kladem jsou ji�n� a v�chodn� n�iny, kde je vlhko a horko.
Aktu�ln� kurz: 1 EUR = ETB, 1 USD = ETB, 1 CZK = ETB.
Platidlem je etiopsk� birr (ETB). V roce 2004 byl kurz cca 1USD=8,5 birr�. Nebylo probl�mem jak sm�nit USD v hotovosti, EUR v hotovosti, tak cestovn� �eky. Pou�it� platebn�ch karet bych vid�l skepticky. Z�ejm� by fungoval "Cash advance" v bance. Ale to je asi tak v�echno.
Obecn� vzato, Etiopie je celkem levnou zem� (na Africk� pom�ry jednou z nejlevn�j��ch). Dalo se vy��t za cca 20USD/den. J�dlo nebylo drah�. O co bylo levn�j�� o to bylo "exoti�t�j��". Tradi�n� j�dlo je "injera", co� je velk� placka nakysl� chuti, ke kter� se d�vaj� r�zn� p��lohy. Bu� n�kolik druh� zeleniny upraven� v r�zn�ch om��k�ch a nebo upraven� maso (�asto je mlet�). Jako dopln�k k inja�e je velice obl�ben� "kitfo", co� je obdoba na�eho tatarsk�ho bifteku. N�kolik druh� mlet�ho lehce oh��t�ho masa (ale neuva�en�ho!). Tak na toto j�dlo pozor - nebezpe�� z�sk�n� parazit�. Nejchud�� Etiopan� jed� injaru pouze s berberou, co� je m�stn� ko�en� (p�esn�ji �e�eno, je to sm�s n�kolika druh� ko�en�, kde dominuje chilli). Takov�to lok�ln� j�dlo stoj� od 5 birr�. Ob�as je mo�n� si d�t k masu �i zelenin� m�sto injary chl�b (podobn� na�im housk�m) za stejnou cenu. Skoro v�ude tak� va�� �pagety (v�t�inou mdl� chuti) za cenu od 7 birr�. Jestli�e natref�te na turisticky orientovanou restauraci, tak si �asto m��ete d�t steak s bramborami za cenu od cca 10 birr�. Voda st�vala v pr�m�ru kolem 5 birr� za 1.5 litrovou l�hev. Voda byla bez probl�m� k sehn�n� v�ude. ڞasn� tak� m�ly d�usy. St�valy kolem 4 birr� a bylo to namixovan� ovoce. D�usy byly tak hust�, �e se jedly l�i�kou - ne�ly toti� p�t. V�dy si �ekn�te, �e je chcete bez vody! Etiopsk� k�va je vyhl�en� a v�ude byla dostupn� - st�vala kolem 2 birr�. �aj st�val podobn�.
Ve�ker� turistick� atrakce stoj� relativn� dost pen�z. Tax�k v�t�inou pod 20 birr� nese�enete (bez ohledu na m�sto, kde ho chcete pou��t. Z leti�t� do Piazzy v Addis Abeb� zaplat�te kolem 40 birr� - kdy� budete m�t �t�st�, d� se to usmlouvat na 30 birr�) N�v�t�va chr�m� v Lalibele vyjde na 100 birr�/osoba. Dal�� chr�my po okol� - 30 birr�/chr�m/osoba. Pron�jem lodi na jeze�e Tana vyjde tak na 100 birr�/osoba p�i v�ce lidech. Ve dvou budete platit tak kolem 250 birr� za lo�, ale mus�te docela smlouvat. V Simiensk�ch hor�ch jsou ceny fixn�, zde se nesmlouv�. Plat� se 70 birr�/den/pr�vodce, 30 birr�/den/scout, 20 birr�/den/k��, 20 birr�/den/vodi� kon� a vstup 50 birr�/48 hodin/osoba. V n�rodn�m parku Bale jsou tak� ceny fixn� a na podobn� urovni jako v Simiensk�ch hor�ch. V Hararu se za krmen� hyen plat� kolem 50 birr� za show (probl�m je s prost�edn�ky, kte�� show domlouvaj� - cht�j� klidn� 2x tolik, ne� se pak d� krmi�ovi). V oblasti Omo se plat� za focen� domorod�ch etnik (jinde se za focen� lid� neplat�!). Neplat� se za fotografii, ale za fotografa. V roce 2005 byla cena za fotografa a focenou osobu 2 birry. Plat� se za aran�ovan� fotografie, kdy� se s n�k�m domluv�te, �e ho chcete vyfotit. Pokud fot�te momentky nap�. na trz�ch, tak platit nemus�te, ale m�stn�m se to ob�as �pln� nel�b�.
�rove� levn�ho ubytov�n� je pon�kud hor�� ne� v jin�ch st�tech, s kter�mi m��eme porovnat. �e jsou v hotelech �v�bi, to se je�t� d� p�e��t. Ti nakonec nic ned�laj�. Ale sp�t s blechami je pon�kud n�ro�n�j��. Ty jsou celkem probl�m v Etiopsk�ch hotelech. Je dobr� si dob�e prohl�dnout postel, zda nejsou blechy vid�t �i n�jak� stopy po hmyzu. M��e se st�t, �e v hotelu jsou i my�i. V�ude nakonec najdete alespo� jeden hotel, kter� je jak� tak� pou�iteln�. V�t�ina hotel� je orientov�na na m�stn� z�kazn�ky, p�eci jenom turistick� ruch zde nen� zrovna rozvinut�. Situace s hotely z�le�� na konkr�tn�m m�st�. Jsou m�sta (nap�. Gonder) kde byla hotel� spousta (t�eba�e orientovan� na m�st��ky). Pak jsou m�sta, jako Lalibela, kde je jich opravdu p�r - a p�itom to je m�sto, kam v�t�ina turist� jede. Ceny jsou r�zn� - nejlevn�ji jsme bydleli za 20 birr� v Dire Daw� v lok�ln�m hotelu a nejdr�e za 80 birr� v Lalibele. Na bydlen� je dra��� Addis Abeba a Lalibela. Vyplat� se smlouvat, kdy� jste zde mimo sez�nu (tj. n�bo�ensk� sv�tky), hoteli��i ob�as slev�.
Hotely, kter� jsme zkusily a stoj� za zm�nku:
Hotely, kter�m je lep�� se vyhnout:
Pro vnitrost�tn� dopravu je mo�n� pou��t leteckou spole�nost Ethiopian Airlines. Jedn� se o jednu z nejv�t��ch africk�ch leteck�ch spole�nost� a nav�c s dobr�m renom�. Jej� slu�by byly bezprobl�mov�. Jeden let v�m m��e u�et�it klidn� n�kolik dn� v autobuse. Silni�n� doprava je zde opravdu mizern�. A nav�c lety nejsou zas a� tak drah�. Ceny letenek za��naly na cca 50USD (nap�. Lalibela-Gonder, Lalibela-Bahar Dar) a nejdra��� letenka byla za cca 130USD (Aksum-Addis Abeba). O leteckou dopravu je celkem z�jem a tak je dobr� si letenku opat�it p�r dn� p�ed pl�novan�m letem. Za letenky m��ete platit bu� v birrech a nebo v USD. Platebn� karty berou teoreticky v Addis Abeb� a Dire Daw�, ale to jsme nezkou�eli. Letenky na lok�ln� lety se daj� i koupit v �R. Nejlep�� je asi zaj�t do libovoln� kancel��e �SA (podle palubn�ho �asopisu Ethiopian Airlines jsou �SA jejich agentem pro �R). Ob�as m��ete narazit na probl�m, �e zde v �R se lety tv��� jako uzav�en� �i jsou m�sta pouze na waitlistu (klidn� i 2 m�s�ce p�ed letem - probl�m je v tom, �e spole�nost blokuje m�sta pro lok�ln� n�kupy). N�m v t� pomohlo zamailovat p��mo na "Ticketing office" do Addis Abeby (kontakt naleznete na ofici�ln�ch str�nk�ch Ethiopian Airlines, viz. Odkazy) a oni n�m m�sto z waitlistu potvrdili. Pot� u� sta�ilo zaj�t do �SA a letenku zaplatit. P�i odbaven� se v roce 2004 platila odletov� taxa 10 birr� za ka�d� vnitrost�tn� let a 20USD v hotovosti za ka�d� mezin�rodn� let.
Nejroz���en�j�� doprava je silni�n�. Ob�as je n�ro�n� d�ky velice �patn� kvalit� silnic. N�kter� �seky jsou v obdob� de��� �patn� sj�zdn� a nebo nesj�zdn� v�bec. V�t�ina velk�ch m�st je spojena jak� tak� pou�iteln�mi silnicemi. Ne v�echny maj� asfaltov� povrh, spousta jich je jen uv�lcovan�ch se �t�rkem. Ale v obdob� sucha to nevadilo. Silnice maj� ob�as ��len� stoup�n�/kles�n� p�i p�ekon�v�n� horsk�ch sedel. V�t�ina m�st v severn� a v�chodn� oblasti je dostupn� autobusovou dopravou. Ta je ale velice pomal� a ob�as i nespolehliv�. Spousta lid� si proto pronaj�m� auta pro dopravu po Etiopii. V�dy se jedn� o 4WD, kter�ch zde jezd� neskute�n� mno�stv�. Pro cestu na jih do �dol� Omo je 4WD jedin� smyslupln� dopravn� prost�edek. Ceny za pron�jem se pohybuj� r�zn�. Nepo��tejte, �e se�enete auto levn�ji ne� za 100USD/den. Jestli�e v�s pojede v�ce ne� 2 v aut� (max. 4 osoby/auto), zaplat�te n�co nav�c (cca 10USD). Tohle je nejlevn�j�� cena, kterou jsme se dozv�d�li, kdy� jsme p�ed odjezdem Etiopie sh�n�li informace na na�i p��t� cestu - na cestu za kmeny v povod� �eky Omo. Cena byla s �idi�em a benz�nem. Jinak jsme dost�vali i nab�dky vy��� - cca 150-170USD/auto/den. Jestli�e v�m nesta�� jen auto s �idi�em, ale cht�li byste ve�ker� slu�by na kl�� (tj. dopravu, pr�vodce, j�dlo, ubytov�n�) tak to vych�zelo na cca 500USD/auto se 3 lidmi/den. Jestli�e se �lov�k rozhodne nepronajmout si auto, tak mus� vyrazit autobusy. Cestov�n� autobusy po Etiopii m� sv�j kolorit. V prvn� �ad� je t�eba ��ct, �e trasy autobus� se d�l� na dlouh� a kr�tk�. Na dlouh� trasy se d� koupit l�stek den p�edem (mezi 14 a 17 hodinou na autobus�ku) a je t�eba na to myslet a opravdu si l�stek koupit. Na kr�tk� trasy se l�stek bohu�el koupit ned� a tak je pot�eba se r�no z��astnit boje o m�sto. V�echny autobusy na dlouh� trat� a p�ekvapiv� i dost na kr�tk� jede jen jednou denn�. Vyj�d� se po 6 hodin� rann� z autobus�ku. Situace po r�nu vypad� n�sledovn�. Autobus�k je p�ed 6 hodinou ran� uzav�en a nikdo tam teoreticky nem� p��stup. Uvnit� jsou v�echny autobusy s �idi�i a v�ichni pasa���i jsou naopak venku. Ti obl�haj� vstupn� br�nu a �ekaj�, a� ochranka (v�t�inou tvo�ena policisty) br�nu otev�e. Pak vyraz� �prkem k autobusu, kter�m cht�j� jet. Sna�� se prodrat dovnit� a zasednout m�sto. Kdo sed�, ten jede. Ob�as tak� stoj� venku pr�vod�� a prod�v� l�stky. Kdy� m�te l�stek koupen� p�edem, tak akor�t mus�te naj�t autobus, kter�m m�te jet. L�stek negarantuje exaktn� sedadlo jen to, �e v�s autobus vezme. Naj�t takov� autobus tak� nen� �pln� snadn�. Na l�stku je napsan� ��slo, kter� je potom nalepeno na p�edn�m skle. Tak�e podle toho se d� autobus naj�t. A nebo se doptat. Ob�as je autobus je�t� na posledn� chv�li m�n�n, kdy� m� nap�. poruchu, ale to nen� tak �ast�. P��jemn� je praxe, �e v autobusech jede jenom tolik lid�, kolik je sedadel (v�t�inou jich jede o p�r v�ce, ale ne tolik, aby to bylo nep��jemn�). Nesm� se jezdit v noci, tak�e v�echny autobusy p�ed 18 hodinou kon�� svou j�zdu. Jedete-li v�cedenn� trasu, tak se p�esp�v� po cest�. Zavazadla jezd� na st�e�e a po v�s, jako cizinci, v�t�inou pr�vod�� chce �platu za p�evoz nadm�rn�ho zavazadla (tedy toho, co jede na st�e�e). Cizinci v�bec maj� relativn� v�hody. Kdy� jste ochotni zaplatit trochu nav�c, ochranka v�s pust� na autobus�k je�t� p�ed 6 a pom��e v�m naj�t pot�ebn� autobus �i koupit l�stek. V�t�inou mus�te zaplatit ochrance kolem 10 birr� za osobu (ale za�ili jsme, �e necht�li i nic a m�li radost, �e si s nimi popov�d�me). Rychlost autobus� nen� vysok�, v pr�m�ru 30 km (v�ce ne� 40 km za hodinu jsme nikdy nejeli). Ceny za autobusy nejsou vysok�, kolem 8 birr� za hodinu j�zdy.
V�e se m�n� a i doprava v Etiopii. Na z�klad� cesty v roce 2005 mal� update. Autobusy na krat�� vzd�lenosti p�ib�vaj� a za��naj� jezdit nejenom r�no kolem 6 hodiny, ale a� se napln� a to i b�hem dne. St�le platilo, �e v noci se jet nesm�. Z toho vypl�v�, �e d�lkov� trasy st�le vyj�d�l jen r�no a v�t�inou jen jeden autobus. V�dy se sna�it koupit l�stek dop�edu, tato metoda celkem funguje (v n�kter�ch hotel�ch byli ochotn� l�stek zajistit). Na n�kter�ch autobus�c�ch u� ochranka nepou�t�la b�lohy v p�edstihu (ani vidina birru nav�c s nima nehnula) a br�nu otev�rali dokonce u� p�ed 6. V��te prodava�i l�stk�, kter� v�m �ekne, kdy m�te p�ij�t. Tak� se n�m zd�lo 5:30 nesmysl, ale v 5:40 u� vypukl zn�m� boj o m�sta v autobusech. S rokem 2004, kdy se alespo� do 6:30 nic ned�lo je to z�sadn� rozd�l. Pocitov� mi p�ijde, �e byla snaha na autobus�c�ch udr�et v�t�� po��dek. T�ko ��ct, zda to byla jen n�hoda �i zm�na k lep��mu. Pron�jem auta nakonec bylo re�ln� a celkem bezbolestn� sehnat za 100USD/den i pro 4 lidi. Cena v�etn� benz�nu, �idi�e a poji�t�n� auta. Je t�eba si d�t pozor, s k�m jedn�te. V hotel�ch a okolo nich se pohybuje spousta dohazova�� aut, kte�� nic nevlastn�, jen za provizi dohazuj� majitel�m aut. Pak se cena vy�plh� trochu v��e. Ide�ln� je jednat p��mo s majitelem (bu� auta �i cestovky, kter� auta turist�m nab�z�). Cena se tak� odv�j� od st��� modelu, kter� si chcete pronajmout. Za 100USD neo�ek�vejte posledn� model Land Cruiseru, za ten si tak� budete muset p�iplatit. Na druhou stranu my jsme m�li star�� model Land Cruiseru na v�ce ne� 15 dn� a nem�lo jedin� technick� probl�m. Seri�znost majitele se tak� pozn� podle toho, zda automaticky nab�dne platbu na dv� poloviny - polovina p�ed cestou a polovina na konci.
V Etiopii je n�rodn�m jazykem amhar�tina. P�ekvapiv� tak� spousta lid� mluv� anglicky, tak�e nen� probl�m se s m�stn�mi dohodnout. je vid�t, co dok�e povinn� v�uka angli�tiny. Vyj�me�n� n�kdo mluv� italsky �i rusky. Samoz�ejm� nen� �patn� um�t p�r amharsk�ch fr�z�. M��e v�m to u�et�it pen�ze, kdy� smlouv�te na trhu a nebo s n�k�m, kdo anglicky. V�dy se najde n�kdo, kdo r�d pom��e s p�ekladem, ale v�t�inou to dopadne tak, �e m�stn� ��k� v amhar�tin� deset a �lov�k p�ekl�d� jako dvacet (a deset je pak jeho provize).
P�r z�kladn�ch amharsk�ch fr�z� (fonetick� p�epis, jak jsme je pou��vali).
| selam | dobr� den |
| teanastel�n | dobr� den |
| �ou | nashledanou |
| dena | m�m se dob�e |
| amasegin�lo | d�kuji |
| e�i | jasn�, rozum�m, OK |
| avo | ne, v ��dn�m p��pad� |
��slovky
| 1 | ant |
| 2 | hulet |
| 3 | sost |
| 4 | arat |
| 5 | amest |
| 6 | sedest |
| 7 | sebat |
| 8 | sement |
| 9 | zeteny |
| 10 | aser |
Hodn� cestovatel� si st�uje, �e jsou Etiopci stra�n� vlezl�. �e neskute�n� �ebraj� a nedaj� �lov�ku pokoj. Je t�eba p�iznat, �e je na tom trochu pravdy. M�stn� opravdu se sna�� od turist� z�skat co to jde. Jsou m�sta (jako nap�. Harar), kde m�ra obt�ov�n� byla opravdu vysok�. A jsou zase m�sta, kde je naprost� pohoda (Simiensk� hory, Aksum). Je dobr� b�t na to p�ipraven. P�ipraven na permanentn� pok�ik "farangi, farangi" (cizin�e, cizin�e) �i na prost� "you, you" kter� je �asto doprov�zeno k�ikem "give me pen, give me money, give me...". V�t�inou pok�ikuj� a tahaj� v�s za ruku pouze d�ti, ale ob�as se p�idaj� i dosp�l�. Nen� v�bec p��jemn�, kdy� po v�s pok�ikuje dosp�l� Etiopec "You have a lot of many money and I nothing. Give me money.". Ale jak u� bylo zm�n�no, sp�e se jedn� o situaci, kter� je nep��jemn�, ne� nebezpe�n�. Situace zde nen� jednoduch�. Je zde v�ce ne� 50% nezam�stnan�ch, ale je ot�zkou, na kolik zde opravdu nen� pr�ce a na kolik se m�stn�m pracovat nechce. Je jednodu��� le�et pod stromem a �ekat na pomoc - pen�ze od m�stn�ch, turist� �i od UN (a �e zde t�ch humanit�rn�ch organizac� p�sob�). Nen� neobvykl� vid�t �ebraj�c� d�ti, jak vy�ebran� pen�ze utr�cej� v restaurac�ch za drahou coca-colu a kol��e, m�sto toho, aby si je schovali a nakoupili si za n� mnohon�sobn� v�c lok�ln�ho j�dla. A klidn� v�m p�ijdou ��ct, �e st�le maj� hlad, a� jim tak� n�jak� pen�ze d�te.
Etiopie je chud� zem� a spousta lid� je zde chud�. Ale situace zde rozhodn� nen� tak kritick�, jak by se mohlo zd�t ze sd�lovac�ch prost�edk�. V oblastech, kter� jsme nav�t�vili, tak lid� na ulici hlady rozhodn� neum�rali.
M��ete si p�e��st informace o cestopisy z Etiopie.
Tak� se m��ete pod�vat na fotogalerii z Etiopie.
Tak� se m��ete pod�vat na fotogalerii panoramatick�ch fotografi� z Etiopie.
Celkov� po�et p��sp�vk� k tomuto �l�nku: 70. P�idejte i Vy sv�j koment��.
