Obyvatelé Myanmaru (Barmy) se dělí do devíti základních národností. Ty se následně dělí do dalších podskupin, jejichž počet dosahuje několika desítek. Není se čemu divit, jako většina okolních států je i Myanmar multietnická země. I zde pestrost obyvatel roste směrem do vyšších horských poloh a směrem k thajsko-laoské hranici, kde je tzv. Zlatý trojúhelník. Na malém prostoru zde žijí tzv. horské kmeny, neboli etnika, která sem původně přišla z Tibetu a Číny. Je zde možnost navštívit podobná etnika jako v okolním Thajsku či Laosu - zmiňme alespoň kmeny Akha, Lahu, Akhu, Palaung.
Posuneme-li se v Myanmaru více na západ, etnická pestrost neklesá, pouze se mění. Máme možnost se potkat s etniky, která již ve zlatém trojúhelníku nenajdeme. Podívejme se alespoň za třemi z nich.
Etnikum Pa-O (nazývané též Taungthu či Black Karen) obývá převážně stát Shan a se svými 600 000 obyvateli je druhou nejsilnější národností v tomto státě. Patří k takzvané Tibetsko-Barmské etnické větvi a jsou příbuzní s národem Karen. Oblékají si nevýrazné jednobarevné šaty, které ženy doplňují pestrobarevnými šátky. Jsou to převážně farmáři a v dnešní době jsou buddhisté.
Pravděpodobně nejznámější myanmarské etnikum je kmen Padaung (známý též pod jménem Kayan). Tento kmen je jeden z osmi podskupin národnosti Karenů (v Myanmaru jsou Karenové známí jako Kayah). Padaung jsou známí hlavně kvůli své tradici, kdy si ženy postupně na krk přidávají mosazné obruče, čímž si uměle vytahují krk. První obruč se nasazuje holčičkám přibližně v pěti letech života, a jak postupně roste, tak se přidávají další. Dospělá žena mívá kolem dvaceti obručí. Potkat toto etnikum v Myanmaru není jednoduché. Stát Kayah, kde žijí, je pro turisty zcela nepřístupný, protože Padaungové jsou v opozici k vládě a de facto s ní bojují. Mnoho z nich uprchlo přes hranice do Thajska, kde se dají celkem lehce navštívit.
Zajímavou národnostní skupinou jsou lidé Chin, kteří žijí na západě Myanmaru v horách ve státu Chin. Opětně se tato národnostní skupina dělí na další podskupiny, ale mají jeden společný zvyk, totiž že si ženy tetují obličeje. Dnes už samozřejmě nikdo přesně neví, jak tato tradice vznikla a tak se vlastně jedná o dekoraci, aby žena byla krásná. I když s tetováním je spojena i stará legenda, podle které kdysi chtěl barmský král za ženu jednu Chinku, protože ty byly v celém království nejkrásnější. Ale ona ho nechtěla a tak si potetovala obličej, aby se mu zošklivila a nevzal si ji. Následně to začaly dělat i všechny ostatní ženy, aby i je již žádný král nechtěl. Etnikum Chin žije v horách, kde se lidé živí převážně zemědělstvím, muži se s oblibou věnují lovu. Pěstují lokální tabák a jsou vášnivými kuřáky. Snad každý muž i žena vlastní hliněnou fajfku, ze které spokojeně bání. S oblibou také vyrábějí místní lehce alkoholické víno. Jsou animisté a jejich vesnice obsahují místa k uctívání duchů.
