Malajsie byla a stále je jedním z nejúspěšnějších asijských ekonomických tygrů. V posledních desetiletích se ekonomická úroveň země zvedla mnohonásobně a to hlavně díky pracovitosti místních lidí a vládě, podporující příliv investic. Malajsie má na rozdíl od jiných zemí v oblasti štěstí i v tom, že těží ropu, což je další zdroj financí. Pro návštěvníka to má výhodu v tom, že mnoho věcí funguje tak jak je z Evropy zvyklý. Výborná doprava, služby, infrastruktura. A k tomu exotický nádech, který dotváří místní kultura, kterou ani ekonomický boom nezničil.
Malajsie se může pochlubit i dlouhou historií. Koloniální města Melaka či ostrov Penang tuto historii dokládají. Malajsie ležela na obchodních trasách mezi Evropou a dálnou Asií a byla v centru zájmu jak Portugalců, Britů a Holanďanů, tak i Číňanů a Arabů, kteří sem přivezli islám, který zde zdomácněl a je zde dnes nejrozšířenějším náboženstvím. Nejenom historií se můžeme při návštěvě Malajsie kochat. Ultramoderní hlavní město Kuala Lumpur je dobrým protikladem ke koloniálním palácům. Vždyť zde stojí jedny z nejvyšších budov světa Petronas Twin Towers.
Malajsie je ale také zachovaná příroda, která se nachází v mnoha národních parcích. Hlavně v provinciích Sabah a Sarawak na ostrově Borneo je co navštívit. Nejvyšší horou Malajsie a také nejvyšší horou mezi Himalájemi a Novou Guineou je Mt. Kinabalu (4095 metrů) v provincii Sabah. Mořským národním parkem je vyhlášen ostrov Sipadan, kde se nacházejí bohaté korálové útesy. Nelze nezmínit možnost pozorování orangutanů, kteří žijí pouze na Borneu a Sumatře. Rehabilitační centrum, které se snaží tyto primáty navracet zpět do volné přírody, se nachází u města Sandakan. Ani provincie Sarawak na Borneu nezaostává. Národní park Gunung Mulu se svými rozsáhlými jeskynními systémy a zachovalým deštným pralesem. Na pobřeží se nachází národní park Niah Cave, kde pracují sběrači ptačích hnízd - oblíbená a velmi ceněná čínská delikatesa. Nesmíme vynechat národní park Bako, který je domovem endemické opice proboscis. Etnicky bylo Borneo rozdílné od pevninské části Malajsie, původně byl domovem tzv. Dayaků, známých lovců lebek a také stavitelů dlouhých domů (longhouse), kde bydlely celé vesnice. Nábožensky se Dayakové řadí k animistům. I dnes lze navštívit Dayaky žijící celkem tradičním životem, je ale potřeba cestovat hluboko do vnitrozemí. Oblasti u moře jsou již civilizované a dnes zde žije mnoho Malajců, kteří sem přišli za prací z pevninské části.
