Pousse-pousse (čti pus-pus) - tak to je Madagaskarská verze rikši. Vždy krásně barevně pomalované se zábavnými jmény, které vás nenechají ani na chvíli v klidu. Když jste ve městě, kde zajišťují lokální dopravu, vždy po vás budou pokřikovat "pus pus" a nabízet své svezení.
Jejich práce není vůbec závidění hodná. Zapřaženi do svých vozíčků, které pohání vlastními silami a vozí zákazníky po městě. Je překvapující, jak to v kopcovitých městech dokáží. Většina jich je bosá a nejen že dokáží uvést dvě dospělé osoby, většinu cesty s nimi i běží. Vždyť každý přece spěchá a je důležité zákazníka v co nejkratším čase na místo určení, aby byl zákazník spokojen a znovu s pousse-poussem jel. Boj o zákazníky je zde tvrdý. Není se co divit. V některých městech je těchto rikšáků neskutečné množství. Občas to vypadá, že jich je více než obyvatelů. Všude pousse-pousse posedávají a čekají až s nimi někdo bude chtít jet. Většina jich vozíčky ani nevlastní, ale pronajímají si je od majitelů. Většinou platí 10.000 FMG za den. Při cestách v průměru za 2.000 FMG není jednoduché tuto sumu a dostatečný zisk vydělat.
Pousse-pousse jsou dědictvím Čínských dělníků, kteří na Madagaskaru budovali silnice a železnice za doby Francouzské kolonizace. Jméno rikšů pousse-pousse také vzniklo zajímavým způsobem. Rikšové v kopcovitých místech křičeli pousse-pousse (tlač-tlač) na ostatní lidi, aby šli za vozíček a pomohli jim ho vytlačit na vrchol kopce.
Pousse-pousse stalé můžete v dostatečné míře vidět v některých Madagaskarských městech, i když je pravdou, že automobilová doprava je pomalu vytlačuje. Konkrétně jsou k vidění v Antsirabe, Toliara, Toamasina, Manakara (a určitě i v dalších na které jsme zapomněli).
