Kmen Mursi je jeden z nejznámějších kmenů žijících v povodí řeky Omo. To hned z několika důvodů. Muži jsou jedni z nejobávanějších válečníků a ženy se zdobí mohutnými talířky, které si vkládají do spodního rtu.
Kmen Karo se svými 400 lidmi patří mezi nejmenší etnika, které žijí v povodí řeky Omo. U něj to s tou řekou platí doslova - žijí přímo na břehu řeky Omo, vyrábějí dřevené kánoe, ve kterých po řece bravurně jezdí.
Horko, sluneční žár, písek. Rovná pláň kam až oko dohlédne. Nehostinná krajina. Vždyť je to taky poušť. Poušť pouští – Sahara. Přesto je zde život.
Putování největší pouští světa rozhodně není nudná záležitost, jak by se někomu mohlo mylně zdát. Zvláště když se do jejího centra dostáváte po zemi už z Gibraltaru přes několik zemí Severní a Západní Afriky.
Ženy z kmene Hamar jsou vyhlášenými kráskami. Každý v Etiopii je zná a všichni o nich mluví. Tento kmen žije na dolním toku řeky Omo. Historicky etnikum Hamarů vzniklo míšením lidí z různých kmenů, kteří v minulosti do této oblasti přišli.
Oblast rovníkové Afriky je určitě jedna z nejzajímavějších oblastí, které může Afrika svému návštěvníkovi nabídnout. Původní nezničené pralesy, divoká zvěř, ohromné řeky, autentičtí obyvatelé. Kdo se sem ale dnes odváží vydat? Oblast je na cestování náročná ať už z hlediska nebezpečí tropických nemocí, tak i díky nestabilní politické situaci v oblasti Konžské pánve.
Při cestě k řece Omo jsou kmeny Banna a Tsamai první, které návštěvník spatří. Jejich potkáním člověk pochopí, že se dostal do té pravé "černé" Afriky. Mezi kmeny žijící stále tím tradičním životem, jako před mnoha stoletími.
Je celkem rozšířený názor, že kořeny náboženství voodoo jsou v Karibiku. Často bývá v této souvislosti zmiňován ostrov Haiti. Ale opak je pravdou,. Voodoo je pravé Africké náboženství, které si s sebou do Ameriky přinesli černí otroci ze své domoviny. Kořeny tohoto náboženství je třeba hledat v dnešním Beninu v Západní Africe.
Etiopie je země mnoha překvapení. Jedno z mnoha přichystala v povodí řeky Omo. Řeka pramení na hoře Mount Amhara kousek od Addis Abeby až a svou pouť končí ve svém ústí do jezera Turkana na Etiopsko-Keňských hranicích. Během své cesty prochází hlubokými údolími a nehostinnou krajinou, kde je občas pár stezek od dobytka. Jinak nic. Žádné silnice, komunikace, žádný rozvoj. Opuštěná krajina.
Ve středním Mali v blízkosti města Bandaigara se skrývá jedno z nejzajímavějších míst Západní Afriky. Rovná planina zde najednou končí kolmou skalní stěnou. Zdánlivý konec. Planina samozřejmě pokračuje dál. Jen o nějakých pár stovek metrů níže. Místo nazývané Bandiagarský zlom. Nebo také země Dogon, podle etnika, které v kolmé skalní stěně a jejím okolí žije.
