Kdo by dnes neznal kávu. Jeden z nejoblíbenějších nápojů. Málokdo však ví, že káva je původem z Etiopie. Alespoň Etiopané to tvrdí. Naproti tomu Jemenci tvrdí, že káva je původem z Jemenu. Ať je pravda kdekoli, země jsou natolik blízko sebe, takže je evidentní, z kterého světové oblasti káva pochází.
V Etiopii má pití kávy dlouhou tradici a káva se zde do dnešních dní pěstuje a pije. Pití kávy se zde stalo součástí místních tradic a Etiopané mají svůj vlastní kávový obřad. V jeho průběhu je vidět celý proces zpracovaní kávy. Nejdříve je třeba kávová zrna trochu omýt. V tuto chvíli jsou již zrníčka sušená, ale stále přírodně zelená. Takže se na pánvi trochu promyjí vodu, aby se odplavili různé nečistoty. Pak stačí vzít pánev se zrny a položit ji na ohniště. Jsme v Etiopii, takže pražení kávy se provádí opravdu na ohništi (tedy pokud nejsme v hlavním městě v nějakém luxusním domě). Pánev se pěkně položí na kameny, které tvoří okraj ohniště, a přiloží se trochu dřeva. Pak se čeká, až se káva dostatečně opraží. Jen je potřeba se zrnky na pánvi občas hýbat, aby se nepřipálila. Pomalu se dům začíná plnit vůní čerstvě pražené kávy. Aroma, které tak dobře známe. Když je káva dobře upražená, je třeba ji namlít. Nejednoduší způsob, který se zde používá, je rozdrtit zrnka v dřevěném hmoždíři. Je to asi nejnáročnější část kávové přípravy. Drcení dřevěnou paličkou v hmoždíři přeci jenom chvíli trvá. V mezičase již na ohništi čeká konvička s vodou, která se pomalu přivádí k varu. Překvapivě, nadrcená káva se nedá do hrníčku, jako u nás když děláme turka, ale v okamžiku, kdy se již voda v konvičce vaří, se káva nasype do konvičky. Ještě se konvička nechá chvíli na ohni a pak se již káva může nalít do malých porcelánových hrnečků. Tyto hrnečky byly k vidění snad k každé rodině bez ohledu na její životní úroveň. Zbývá už jen kávu vypít. Její chuť je opravdu dobrá. Je vidět, že Etiopie má kávu opravdu výbornou. Všichni pomalu upíjejí kávu. Když se kalíšky vyprázdní, hostitelka doplní konvičku vodou a již jednou svařenou kávu znovu přivádí k varu. Každý dostává další kalíšek. Teď již není chuť tak výrazná, ale káva je stále dobrá. Po vyprázdnění kalíšků následuje další kolo. Tento třetí záliv je naštěstí již poslední. Káva začíná mít příliš vodovou chuť. Je zajímavé, že každý ze tří nálevů má v amharštině (jazyk, kterým Etiopani mluví) své vlastní slovo. Prvnímu nálevu se říká abol (velký), druhému thona (maximální) a třetí se nazývá bereka (poslední). Je vidět, jak je Etiopie s kávou sžitá. Ještě stojí za zmínku, že Etiopani neskutečně rádi sladí a tak si do každé kávy dávají několik lžiček cukru.
Kávový obřad můžete v Etiopii zažít všude, protože všude se pije káva. Naše fotografie jsou z malé vesničky v Simienských horách.
