Dnešní bazén byl o krizových situacích a jejich řešení. Nejdůležitějších signálem se stal signál došel mi vzduch. Co lze následně dělat?
Tak ještě než jsme si řekli a následně vyzkoušeli nouzové postupy, je samozřejmostí snaha se do těchto situací vůbec nedostat. To znamená, že je potřeba si stále hlídat zásobu vzduchu a při 50 barech začít kontrolovaný výstup na hladinu. Ale do situace se můžeme dostat i díky technickému problému a pak je potřeba umět zareagovat. Základem bezpečnosti je buddy systém, kde je povinnost se vždy potápět ve dvojici. Nejenom ve dvojici jít do vody, ale i pod vodu se ve dvojici držet. Právě toto pravidlo je situacích, kdy je problém, to nejdůležitější.
Takže čím začínáme? Signál došel mi vzduch, signalizuji na svou buddy, která odpojuje svůj oktopus a podává mi ho k dýchání. Zkoušíme takto ve dvojici plavat, zkoušíme i obrácenou situaci, kdy já vzduch díky svému oktopusu dávám. Hlavně je důležité podat oktopus správnou stranou, aby si ho potápěč bez vzduchu nedal do pusy obráceně, protože pak se dovnitř dostává i voda. Učíme se i variantu, kdy oktopus není k dispozici a potápěči si ve dvojici půjčují druhý stupeň jednoho z nich. To je náročnější, hlavně na synchronizaci, ale po chvíli nám to snad jde.
Další cvik je náročnější, říká se mu CESA, nebo-li kontrolovaný výstup plaváním na hladinu. Funguje do cca 10 metrů a jde v něm o pomalé vyplavání na zbytek vzduchu co má potápěč v plících. Vždy je lepší použít kolegův oktopus, ale i tato technika se musí umět. Následuje cvičení na hladině – tažení a tlačení unaveného potápěče. A zpět do hloubky a trénink dýchání z druhého stupně, z kterého uniká vzduch (druhý stupeň dává špatný tlak). I to se překvapivě dá. A naposled na hladinu a trénink uvolnění křeče v nohách. Pro dnešek hotovo.
