O slavnosti Cure Salée jsem již jednou na těchto stránkách psal. Jedná se o jeden z nejzajímavějších festivalů Západní Afriky. Pro mě osobně to je jeden z nejsilnějších zážitků při cestách do Západní Afriky.
Prohrabal jsem doma archiv a udělal krátké video, které tuto slavnost představuje. Snad alespoň trochu přiblíží atmosféru, která zde panuje. Festival se koná většinou během září ve vesnici In-Gall (Ingal na některých mapách). Datum není fixní a závisí na příchodu a intenzitě dešťů. V dnešní době je tato část festivalu již organizovaná místní vládou a je zde čím dál tím větší vliv Tuaregů, kteří jsou přeci jen dominantní v této části Nigeru. Jsou k vidění tradiční tuarežské tance, tradice, ale samozřejmě také slavnosti nomádů, konkrétně lidi z etnika Wodaabé (nazýváni též Bororo). Ovšem tradice a zvyky Tuaregu a lidí Wodaabé jsou rozdílné, tak i vznik a důvod této slavnosti. Slavnost je tradičně setkáním nomádů, kteří většinu roku kočují po Sahaře a zde se potkávají.
Proto si lidé Wodaabé začali organizovat vlastní slavnost, kterou nazývají Gerewol podle názvu jednoho ze svých tanců. Datum samozřejmě není fixní, bývá okolo oficielního Cure Salée. A ani místo není pravidelné, každý rok se mění. Setkání je většinou někde v poušti v blízkosti nějaké malé vesnice v severním Nigeru. Nomádi si zde postaví dočasný kemp, kde se týden oddávají svému festivalu. Atmosféra je zde opravdu intenzivní – mnoho lidí, stanů, lidí, velbloudů. Před festivalem se vybere jeden ze čtyř nejdůležitějších tanců (nejznámější jsou Yaake a Gerewol), ten se prohlásí za „tanec festivalu“ a jenom ten se tančí během celé slavnosti. Z našeho pohledu jsou tance de facto stejné, liší se primárně oblečením a make-upem, ani ne tak vlastním tancem. Tančit se začíná ráno a pokračuje se navečer. Přes den je horko a většina někde odpočívá. Není nic vyjímaného, že tance pokračují i po západu slunce až do brzkého raná. Krátký odpočinek a nanovo. Vždyť pro místní muže se jedná o nejdůležitější okamžik roku – zaujmout mladou ženu a získat jí za manželku.
