Kawah Ijen není jen další z mnoha sopek, kterých je Indonésie plná. Kromě toho, že to je sopka činná (kouří se z ní), je to místo, kde se unikátním způsobem těží přírodní síra. Nejenom že způsob těžby je unikátní, je ale i velice náročný a pro těžaře určitě i nebezpečný.
Kráter Kawah Ijenu leží ve výšce 2148 metrů. Když vyjdete na jeho vrchol, otevře se vám pohled na ohromné a nádherné modrozelené sirné jezírko, které leží uvnitř kráteru (vyhněte se pokušení v něm smočit ruce, díky síře prý obsahuje spíš kyselinu než vodu). V jednom rohu uvidíte mohutná oblaka kouře. To je místo, kam jsou svedeny sirné páry, které ze sopky vycházejí. Je to také místo, kde jsou tyto páry ochlazovány, čímž těžaři dosahují kondenzace těchto par a tvorbu síry. Vydat se na toto místo chce trochu odvahu. Štiplavý sirný zápach, který se díky větru každou chvíli žene jiným směrem, docela dusí. Ale hlavně se drží uvnitř kráteru, kam je třeba sestoupit, aby si člověk těžbu mohl prohlédnout zblízka.
Je to jak cesta do pekla. Vše je pokrytou žlutou sírou, ve vzduchu je síra cítit a občas není díky sirným výparům na krok vidět. U jezírka na dně kráteru se provádí těžba. Místní dělníci odlamují pláty zkondenzované síry a plní si jimi nůše, v kterých síru odnášejí na parkoviště pod sopkou. Nejdříve 30 minut do prudkého kopce a poté tak hodinu naopak z prudkého kopce. Přitom na zádech nůše, v kterým je něco mezi 80-100 kg síry. Neskutečně těžká práce. Každý den absolovují tuto cestu dvakrát.
Sopka Kawah Ijen se nachází na východní Jávě v blízkosti městečka Banyuwangi, cca 900 km východně od hlavního města Jakarta
