Při vyslovení Etiopie, se většině lidí vybaví představa hladomoru a neskutečné bídy. Obraz, který známe ze sdělovacích prostředků. Skoro by se zdálo, že kromě problémů v Etiopii nic není. Tato krásná země upadla do naprostého zapomnění. Ale to je velká škoda. Málokdo tuší, že se jedná o jednu z nejstarších křesťanských zemí s bohatou historií. V minulosti zde byla stará křesťanská království, ale i islámské sultanáty, které spolu bojovaly o moc. Najdeme zde i nejhlubší místo světa - Danakilskou depresi uprostřed nehostinné pouště. Většina země ale leží na náhorní plošině, díky které je zde celkem příjemné klima. Všude jsou hory, které lákají k trekování. A v nich jsou k vidění endemická zvířata, která nežijí jinde než zde. Naprosto odlišný je jih země, který je plný animistických kmenů žijící tradičním životem jak před několika sty lety. Východoafrická Etiopie je země, která má co nabídnout a která stojí za návštěvu.
Představit celou Etiopii nelze během jedné výstavy. Ani se o to nechceme pokoušet. Zastavíme se na místech, která nám přišla při návštěvě Etiopie zajímavá. Podíváme se jak na místa historická, tak i na zajímavá a pro nás exotická etnika. Podíváme se na momentky z běžného života tak i za úplnou exotikou.
Ať se Vám naše výstava líbí.
Lalibela je malá vesnice, skoro by se dalo říci zapomenutá a izolovaná v horách. Na první pohled nic nenaznačuje její historický a náboženský význam. V okolních kopcích, na kterých se vesnice rozkládá, lze vidět hliněné chatrče jako kdekoli jinde v Etiopii. To, co ji činí tak unikátní, jsou staré kostely vytesané ve skále. Nejedná se o pár jednoduchých staveb, ale přímo labyrint tunelů, chodeb a budov. Všechny tyto stavby jsou vytesány přímo do původních skal. Historie Lalibely je pozoruhodná.
Etiopie je jedna z nejstarších křesťanských zemí. Náboženství zde až do dnešních dnů vydrželo ve své ortodoxní formě. Je každodenní součástí běžného života a místní, Etiopská ortodoxní církev, má mezi lidmi velkou vážnost. Nejvíce se to projevuje během náboženských svátků, kdy se ve městech skoro zastaví život a všichni se věnují oslavám.
Gonder byl založen vládcem Fasiladasem v roce 1636. V té době se také stal permanentním hlavním městem a zůstal jím po více než následujících 200 let. Po smrti Fasiladase měl Gonder více než 65 000 obyvatel a jeho vliv a bohatství se stalo legendou. Období Gondorské říše je jednou z nejvýznamnějších v Etiopské historii. Je tedy logické, že v té době zde stálo mnoho honosných budov.
Podle Kebra Negast, Etiopského národního eposu, již v 10 století před naším letopočtem byl Aksum hlavním městem říše legendární královny Sheba. Bez ohledu na informace z eposu, podle archeologickým výzkumů byl Aksum opravdu centrem vyspělé civilizace již několik století před naším letopočtem.
Město BaharDar je moderní město s širokými bulváry, které lemují aleje palem. Přímo ve městě toho k vidění mnoho není, ale díky svému okolí láká většinu turistů, kteří Etiopii navštěvují. V blízkosti se totiž nachází jezero Tana se svými starými monasteriemi a proslulé vodopády na Modrém Nilu.
Národní park Simienské hory je známý svými scenériemi a přírodou. Je to také místo s nejvyšší Etiopskou horou Ras Dashen (4543 metrů). Jak již z názvu vyplývá, jedná se o národní park v horách. Návštěvník zde může nerušeně strávit dny chozením po kopcích a kocháním se horskými sceneriemi či přírodou. Park je obydlen lidmi, takže je možné navštěvovat i domorodé vesničky a pozorovat tradiční život v této odlehlé Etiopské oblasti.
Jak z jiného světa působí v křesťanské Etiopii město Harar. Ne snad svojí polohou - leží na hraně Chercherských hor ve výšce 1870 metrů těsně u začátku nehostinné Ogadenské pouště - ale tím, že je to město muslimské. Je to jedno z mála islámských míst v této oblasti.
Na počátku 20 století, kdy byla postavena železnice spojující Addis Abebu a Djibuty, začala upadat sláva a význam města Harar. Naopak začal stoupat význam v té době neznámé vesnice Dire Dawa. Důvod byl prostý. Železniční stanice byla postavena právě v Dire Dawě a Harar minula. V dnešní době je Dire Dawa největším a nejvýznamnějším městem ve východní Etiopii.
Kdo by dnes neznal kávu. Jeden z nejoblíbenějších nápojů. Málokdo však ví, že káva je původem z Etiopie. Alespoň Etiopané to tvrdí. Naproti tomu Jemenci tvrdí, že káva je původem z Jemenu. Ať je pravda kdekoli, země jsou natolik blízko sebe, takže je evidentní, z kterého světové oblasti káva pochází.
Samotné město Arba Minch není zajímavé, zajímavější je příroda jeho okolí. V první řadě je třeba zmínit jezera Abaya a Chamo. Navíc v blízkosti se nachází národní park Nechisar.
Málokdo asi ví, že Etiopie je jedna z nejvyhledávanějších ornitologických destinací. Etiopií totiž od jihu k severu prochází Velký africký příkop (tzv. Rift valley), kde vznikla spousta jezer. Tyto vodní plochy vytváří příznivé podmínky pro hnízdění ptáků a to nejen
Kmen Mursi je jeden z nejznámějších kmenů žijících v povodí řeky Omo. To hned z několika důvodů. Muži jsou jedni z nejobávanějších válečníků a ženy se zdobí mohutnými talířky, které si vkládají do spodního rtu.
Kmen Karo se svými 400 lidmi patří mezi nejmenší etnika, které žijí v povodí řeky Omo. U něj to s tou řekou platí doslova - žijí přímo na břehu řeky Omo, vyrábějí dřevené kánoe, ve kterých po řece bravurně jezdí.
Ženy z kmene Hamar jsou vyhlášenými kráskami. Každý v Etiopii je zná a všichni o nich mluví. Tento kmen žije na dolním toku řeky Omo. Historicky etnikum Hamarů vzniklo míšením lidí z různých kmenů, kteří v minulosti do této oblasti přišli.
Při cestě k řece Omo jsou kmeny Banna a Tsamai první, které návštěvník spatří. Jejich potkáním člověk pochopí, že se dostal do té pravé "černé" Afriky. Mezi kmeny žijící stále tím tradičním životem, jako před mnoha stoletími.
Autoři vystavovaných fotografií jsou Zuzana a Michal Šochovi. V Etiopii strávili celkově 2 měsíce, kdy navštívili většinu země. Fotografie z dalších cest a cestopisy naleznete na adrese cestovani.kamdata.com. Kontakt: cestovani@kamdata.com.
Výstava se koná v prostorách Městského Muzea v Novém Strašecí, U Školy 123, od 15.9.2005 do 30.10.2004. Otevírací doba: út-pá 08:00 - 15:30, so: 09:00 - 13:00, ne: 13:00 - 17:00.
Krátký článek o výstavě si můžete přečíst v časopisu "Magazín fotografie" (9/2005), foto upoutávka také vyšla v časopise "Foto Video" (9/2005) a "Skaut" (říjen 2005).