Jak z jiného světa působí v křesťanské Etiopii město Harar. Ne snad svojí polohou - leží na hraně Chercherských hor ve výšce 1870 metrů těsně u začátku nehostinné Ogadenské pouště - ale tím, že je to město muslimské. Je to jedno z mála islámských míst v této oblasti.
Harar byl založen roku 1520 lokálním emírem Abu Bakr, který se rozhodl změnit své hlavní město. Další historie tohoto města je bohatá. Následně se stal vládcem města legendární Ahmed Ibn Ibrahim al Ghazi, který vedl války proti křesťanským královstvím na západě. Harar v té době existoval jako samostatný městský stát. V 17 a 18 století byl centrem šíření islámu v dané oblasti. V 19 století, kdy byla postavena železnice spojující Džibuti a Addis Abebu, ztratil Harar svou dominantní úlohu v oblasti a centrem se stalo město Dire Dawa, která na rozdíl od Hararu leží na zmíněné trati.
Historie je však v Hararu vidět na každém dodnes kroku. Staré centrum města, které sice zabírá jen jeden kilometr čtvereční, je spletitou změtí malých křivolakých uliček, kde je snadné se hned ztratit. Celý střed města je obehnán starými hradbami. Ke vstupu do města se používalo 6 bran. V minulosti se kontrolovalo, zda vstupující člověk je muslim. Křesťanům byl vstup do města zakázán. Ale to dnes již neplatí. Můžete se městem procházet podle libosti. Navštívit tradiční Adarské domy, které jsou typické pro tuto oblast či se kochat jednou z mnoha 87 mešit (prý je zde největší hustota mešit na světě). Zajímavostí je i to, že zde v minulosti žil Arthur Rimbaud. Dnes je zde k vidění jeho muzeum.
Kromě histrocké architektury je zde k vidění zajímavá atrakce. Tou je krmení hyen. Překvapivě v oblasti, kde se Harar nachází, žije hodně divokých hyen skvrnitých. Třebaže vlastní krmení tak jak je známo dnes, je relativně nová tradice, která probíhá v současné podobě přibližně 40 let, tak v místních tradicích mají hyeny díky své staleté přítomnosti významnou roli. Z historických pramenů je známo, že uctívání a přinášení obětin hyenám se zde již praktikovalo před 700-800 lety.
V současné době hyeny krmí Yusuf Ahmed, který toto "poslání" zdědil od svého strýce. Ten byl také krmičem hyen. V současné době na toto poslání připravuje svého syna. Aby nedošlo k mýlce, Yusuf přes den pracuje jako farmář. Krmení má z našeho pohledu jako "koníčka". Každý večer chodí za městské hradby, kam po setmění hyeny přicházejí. Přes den se hyeny bojí, strach z nich padá až s příchodem tmy. Kolik jich žije kolem Hararu se neví. Ani se nedá odhadnout, kolik ji na krmení přijde. Vyjímečně se jich sejde až třicet, ale běžnější je smečka kolem deseti hyen. I tak je to impozantní smečka. Vyceněné zuby, olezlá srst, kratší zadní nohy. Ale hlavně neskutečná síla v čelistech dělá z hyen nebezpečné šelmy. Nejsou to žádní velcí lovci jako např. lvi, spíše v přírodě fungují jako mrchožrouti. I tak je mrazivý pocit pozorovat je z metrové vzdálenosti. Yusuf z nich ale strach rozhodně nemá. Hyeny má pojmenované a pokřikuje po nich jmény a říká, že ho již znají a respektují ho. Z domu si přinesl koš se syrovým masem a postupně hyenám maso hází. Občas hyeně nastaví koš, aby se sama nažrala. Aby s nimi získal ještě bližší kontakt, dává si ho zubů klacek, na který napíchl kus masa. Tím k sobě hyenu láká. Ta se nenechá pobízet a přichází si pro maso. V tu chvíli jsou její čelisti jen pár centimetrů od Yusofova obličeje. Je naprosto klidný. Svým hyenám věří.
Město Harar leží východně cca 400 kilometrů od hlavního města Addis Abeba.
