Je celkem rozšířený názor, že kořeny náboženství voodoo jsou v Karibiku. Často bývá v této souvislosti zmiňován ostrov Haiti. Ale opak je pravdou. Voodoo je pravé Africké náboženství, které si s sebou do Ameriky přinesli černí otroci ze své domoviny. Kořeny tohoto náboženství je třeba hledat v dnešním Beninu v Západní Africe.
Tradiční Beninské náboženství se přizpůsobilo obecnému modelu, který najdeme ve většině Afrických zemí. Je zde nejvyšší bytost a dav nižších bohů či duchů, které jsou etnicky specifické podle svých stoupenců a také předků, kteří tento duchovní svět obývají. Tradiční kněží, někde také nazýváni jako kmenový kouzelníci nebo muži juju, jsou konzultováni díky své síle a schopnosti komunikovat s některými duchy a možnosti hledat u nich přímluvu. Tato komunikace je dosažena díky posedlosti duchem a skrz obřady, které často vyžadují nějaký dárek anebo "oběť" v podobě palmového vína, pálenky nebo jídla (jako vejce, kuře nebo kozu). Přízeň duchů je potřebná pro prosperitu a ochranu - někteří duchové totiž mohou být spokojeni se záludnými a sobeckými konci lidských osob.
Otroci Fon a Ewe vyvezli v období Dahomejského království tyto loa (duchy) spolu s tradičními zvyky do Karibiku, kde tím založili náboženství dnes známé jako vodou (jak je dnes v těchto zemích nazýváno). Základ je ze slova vodun, které znamenalo 'skrytý' či 'mystický'. Vodou se vyvíjelo nezávisle na africkém náboženství a postupně akceptovalo nové duchy včetně některých prvků římského katolicismu. Tato 'vodou' verze tradičního afrického náboženství byla následně značně zdeformována interpretací převážně Hollywoodskými filmy.
Slovo 'vodou' se objevuje i v moderních Beninské historii. Socialistická vláda vedená Mathieu Kérékou toto náboženství zakázala. Od roku 1989, kdy vládne demokratický kabinet, je povoleno provádět tradiční náboženské obřady a od roku 1996 je toto náboženství oficielně uznáno i Beninskou vládou. Mnoho lidí, bez ohledu na přesné náboženství, respektuje a hledá ochranu u duchů, se kterými jsou svázáni od okamžiku narození.
Hlavním centrem voodoo náboženství je město Ouidah ležící v jižní časti země na březích Guinejského zálivu. Ouidah bylo v minulosti významné obchodní centrum, odkud vyplouvaly galéry s otroky do Ameriky. Tuto dobu připomíná stará pevnost ve středu města a několik kilometrů dlouhá Cesta otroků (Route des Esclaves), která končí na mořském pobřeží (dnes zakončena památníkem Point of No Return). Že je město centrem tohoto náboženství, na první pohled nepoznáte. Snad jen tím, že mnoho domů je vyzdobeno bílými prapory - ty symbolizují příslušnost k voodoo náboženství. Ani to není jednoznačné. Bílý prapor prý znamená hadí voodoo. Tomu odpovídá i malý voodoo chrám Temle des Serpentes ve městě, kde je k vidění mnoho hadů-pythonů. Místní lidé jsou velmi uzavření a cizince mezi sebe jednoduše nepřijmou. Navštívit nějaký voodoo rituál je skoro nemožné. Jedinou vyjímkou bývají velké voodoo slavnosti, které se ve městě pořádají každý rok v zimě.
