Madagaskar - magický ostrov v Indickém oceánu. V dávné minulosti byl Madagaskar součástí Afrického kontinentu. Ležel přibližně v oblasti Somálska, odkud se před 165 milióny lety odtrhl a posunul se na východ do Indického oceánu. V tuto chvíli zde začala evoluce rostlin a zvířat, která šla vlastní cestou. Tím se stal Madagaskar světově známým.
Jedním z výsledků tohoto evolučního procesu jsou i lemury, které jsou zde endemické. Lemury jsou malí savci, kteří žijí na stromech. Zřejmě se jedná o stejnou vývojovou větev, z které se na Africkém kontinentě vyvinuly opice (opice na Madagaskaru vůbec nežijí). Však lemury trochu svým chováním připomínají opice. Žijí v (pra)lese na stromech, jsou celkem šikovní v lezení a skákání po stromech. Většinou jsou to býložravci. Mají na všech čtyřech tlapkách prsty velice podobné lidským. Hlavu ale mají naprosto jinou, trochu jak nějaké lasičky či veverky. Lemur není jen jeden druh, v současné době jich je kolem 20 druhů (skoro 15 druhů lemur již bylo vyhubeno). Lemury můžete vidět na světě ve volné přírodě jen na Madagaskaru (na sousedních ostrovech Komory je také možno vidět omezený počet druhů). Spousta lemur jsou noční, z nichž nejznámější je asi aye-aye. Jedná se o malou lemuru, která na má na každé tlapě jeden prst extrémně dlouhý. Protože se jedná o noční druh, tak přes den spí většinou v dutinách stromů. V noci vylézá a svým dlouhým prstem hledá ve stromech hmyz, který požírá. Je takovou obdobou našeho datla, který také požírá hmyz parazitující ve stromech. Mezi nejznámější denní lemury patři určitě lemura kata s pruhovaným ocasem (ring-tailed lemur) či bílá sifaka (white sifaka).
Třebaže Baobaby nejsou pro Madagaskar endemické, nacházejí se i v kontinentální Africe, určitě zde můžeme spatřit jedny z nejkrásnějších. Největší výskyt baobabů je v západním a jižním Madagaskaru v teplejších oblastech. Poblíž vesnice Morondava je krásná baobabová alej nazývaná Avenue du Baobab, kde jsou desítky baobabů krásně vyrovnané kolem prašné silnice. Podvečerní návštěva, kdy se nebe zbarvuje do červena a krásně osvětluje desítky vysokých a košatých baobabů, je nezapomenutelná. K vidění je zde i jeden z nejstarších baobabů na Madagaskaru - má být starý cca 2100 let. Určení jeho věku je jednoduché - růst jednoho metru v průměru trvá baobabu 300 let. A tento baobab má v průměru celých sedm metrů.
Madagaskar není unikátní jen z hlediska flory a fauny, ale překvapivě i z hlediska geologie. V jeho západní části se totiž vyskytují různě velké krasové oblasti plné jeskyní, podzemních řek a různých skalních útvarů. Většinou se jedná se o oblasti vápencových skal, které se za miliony let zformovaly do bizardních vysokých "věží" (či sloupů). Místní je nazývají tsingy (anglicky pinnacles). Národní park Tsingy de Bemaraha je největší oblastí, kde se tsingy na Madagaskaru vyskytují. Zajímavostí tohoto parku jsou právě již zmiňované krasové "věže" které svojí výškou dosahují více než stovky metrů. Jsou zformovány z tvrdého vápence. Prohlížet je můžete jak ze země, kde procházíte soutěskami a jeskyněmi mezi nimi, tak i ze shora. Žádny povrch tu není rovný, vše je různě zkosené, špičaté, ostré. Podle geologických výzkumů zde dříve bývalo moře, které vytvořilo základ skalám. Jak moře ustupovalo, a skály vystupovaly na vzduch, začala na ně působit eroze, vítr a déšť, které jsou prý za ostré tvary a špičáky odpovědné. Však tyto útvary nevznikaly nijak rychle, na formování do současných tvarů bylo potřeba miliónů let.
