Cesta severním Laosem. Město Huai Xai a následná dvou denní plavba do Luang Prabang. Město Udomxai a odjezd do do zapadlého města Phongsali u Čínských hranic. Horské kmeny v Muang Sing a Luang Nam Tha.
Laos je příjemnou zemí. Takovou správně poklidnou. Nikdo nikam nespěchá, všechno má svůj čas. K tomu příjemní lidé, zajímavé historické památky. Proto ho projíždíme celý od jihu k severu. Navštěvujeme město Pakse, zapomenutý chrám Champasak, hraniční provincii s Kambodžou Si Phan Don a jedeme po Mekongu. Následně se přesouváme do hlavního města Vientiane. Relaxujeme ve vesnici Vang Vieng. Následuje město chrámů Luang Prabang. Cesta za tajemnými Plain of Jars u města Phonsavan je nezapomenutelná. Sever s horskými minoritami (navštěvujeme Luang Nam Tha a Muang Sing) je naší poslední zastávkou.
Egypt je odvěký cíl cestovatelů. Jeho historické památky jsou naprosto úžasné, takže se není čemu divit. Tak i my jsme se v létě 2003 do Egypta vydali.
Malá vesnice v Etiopských horách. Takových tu jsou desítky. Kulaté kamenné domy, prašné cesty a klidně ospalý život místních lidí. Přesto se Lalibela v něčem liší. Nachází se zde "osmý div světa", kterým jsou křesťanské kostely z 13. století vytesané přímo v okolních skalách. Stavby, které jsou zařazeny na seznam Světového dědictví Unesco. Památky, které přitahují turisty z celého světa. Díky své unikátnosti by jich mohli přitáhnout zástupy. To by ovšem musely být jinde než v Etiopii, která není typickou africkou turistickou destinací.
Druhá návštěva Etiopie a opět začíná oslavou největšího křesťanského svátku Timkat, tentokrát ve městě Gonder. Následuje cesta na jih do povodí řeky Omo. Místo, kde žijí zajímavá etnika jako Hamar, Mursi, Karo, Bume, Banna, Tsamai, Arbore, Konso a Borana. Pozorujeme možství exotických ptáku, zebry v národním parku Nechisar, hrochy a krokodýly v jezeře Chamo. Cestu zakončujeme v národnim parku Bale mountains, kde máme možnost spařit velmi ohroženého etiopského vlka a horskou nyalu.
Poprvé navštěvujeme Etiopii. Zůčastníme se oslav největšího křesťanského svátku Timkat, navštěvujeme skalní chrámy v Lalibele, monasterie na jezeře Tana, vodopády na Modrém Nilu, město Bahar Dar, královské město Gonder, Aksum se svojí zapomenutou říší. Ale i překrásné Simienské hory s pannenskou přírodou. Muslimský východ a města Harar či Dire Dawa. Hlavní město Addis Abeba plné kontrastů.
Sedím na letišti v Samarindě a čekám na letadlo. Cílem jsou hory Apokayan ve vnitrozemí Kalimantanu. Jem zvědavý, nakolik zde, hluboko ve vnitrozemí, je život ještě tradiční. Na ženy s jejich těžkými náušnicemi a jejich vytahanými ušními boltci.
Siberut, magický ostrov u pobřeží Sumatry. Je známý díky etniku Mentawajců, kteří zde až do dnešních dní žijí svým tradičním a přirozeným životem. Ani blízkost civilizované Sumatry jim naštěstí jejich tradice nevzala.
Indonéský ostrov Sulawesi je tak trochu rájem pro všechny. K vidění je nádherný podvodní život, korálové útesy, ale také zajímavé a autentické zvyky místních obyvatel.
Nejvýchodnější část Indonésie a také nejvíc odlišná. Provincie Irian Jaya, kde žijí bývalí kanibalové na úrovní doby kamenné. Alespoň to se stále můžete dočíst v mnoha cestovních průvodcích. Lákadlo na cestu jak má být.
